34.
ročník soutěže
středočeské krajské kolo
Hostivice 20. –21. května 2006
SBORNÍK ZE
SOUTĚŽE
Zelená stezka – Zlatý list je soutěž o
přírodě pro družstva. Zúčastnit se může šestičlenné družstvo z libovolné
organizace (nebo i družstvo neorganizovaných dětí), které se na soutěžní stezku
rozdělí na dvě tříčlenné hlídky. O výsledku družstva pak rozhoduje výkon obou
hlídek. Soutěž je rozdělena na dvě kategorie – mladší je určena pro děti do 6.
třídy, starší do 9. třídy základní školy nebo odpovídající třídy vyššího stupně
školy.
Soutěž probíhá ve třech úrovních. Nejnižší
úrovní jsou místní kola, která akredituje krajský koordinátor. Ve středních
Čechách proběhla v roce 2006 dvě místní kola, která byla pojata jako
nepostupová, tzn. že účast na krajském kole nebyla podmíněna umístěním
v místním kole. Středočeské krajské kolo se konalo v Hostivici 20. a 21.
května 2006. První den byl vyhrazen pro soutěž v kategorii mladší, druhý
den se utkali starší. Vítězové z obou kategorií postoupili do národního
kola, které proběhne v červnu 2006 na Šumavě.
Ve středočeském kole se vlastní soutěž
odehrávala na soutěžní stezce vedené přírodní památkou Hostivické rybníky. Na
stanovištích odpovídaly hlídky na zvídavé dotazy odborníků, které jsou uvedeny
v tomto sborníku.
K úkolům na stezce byly doplněny další
pomocné úkoly na startu, které měly ukázat další dovednosti soutěžících a
zaměstnat je po dobu, kdy nebyli na stezce.
Český svaz ochránců přírody, 11/02. základní organizace Hostivice
Partyzánů 153, 253
01 Hostivice
internet: www.volny.cz/csop.hostivice
e-mail: csop.hostivice@volny.cz
kontakt: Jiří Kučera
internetové stránky
středočeského kola Zlatého listu: www.volny.cz/zszl
Pořadatel: Taťána
Friebertová,
Lesy ČR, s.p., Informační a vzdělávací
středisko Křivoklát,
Hradní 3, 270 23 Křivoklát
Termín a místo: 27. dubna 2006, Emilovna
na Křivoklátsku
Místního kola se zúčastnilo 138 dětí ze škol
rakovnického okresu. V rámci soutěže proběhl také následující doprovodný
program: střelba ze vzduchovky, „šikovné ruce“ – výroba z přírodnin,
křížovky s přírodovědnou tématikou, lesnická pedagogika (přímo v lese
s pracovníky Lesní správy Křivoklát), beseda s pracovníky záchranné
stanice AVES Kladno. K dispozici byla dvě hřiště pro sportovní aktivity.
Výsledky:
|
|
mladší: |
|
|
starší: |
|
|
1. |
ZŠ Jesenice (Jasánci) |
111,0 b. |
1. |
Gymnázium Rakovník 2 |
122,5 b. |
|
2. |
3. ZŠ Rakovník (Okružáci) |
110,0 b. |
2. |
ZŠ Lužná |
116,5 b. |
|
3. |
oddíl ČSOP Ferdíci 2 |
107,5 b. |
3. |
ZŠ Nové Strašecí |
116,0 b. |
|
4. |
oddíl ČSOP Ferdíci 1 |
97,5 b. |
4. |
3. ZŠ Rakovník (Okružáci) |
107,5 b. |
|
5. |
ZŠ Křivoklát |
96,0 b. |
5. |
ZŠ Křivoklát |
104,0 b. |
|
6. |
ZŠ Nové Strašecí 1 |
94,0 b. |
6. |
Gymnázium Rakovník 1 |
103,5 b. |
|
7. |
ZŠ Lužná |
92,0 b. |
7. |
ZŠ Jesenice 1 (Jasánci) |
100,0 b. |
|
8. |
ZŠ Kolešovice 2 |
91,5 b. |
8. |
oddíl ČSOP Ferdíci |
94,5 b. |
|
9. |
ZŠ Kolešovice 1 |
89,5 b. |
9. |
ZŠ Jesenice 2 (Jasánci) |
83,5 b. |
|
10. |
ZŠ Nové Strašecí 2 |
89,0 b. |
10. |
ZŠ Kolešovice 2 |
81,5 b. |
|
11. |
ZŠ Roztoky 2 |
85,0 b. |
11. |
ZŠ Kolešovice 1 |
80,5 b. |
|
12. |
ZŠ Roztoky 1 |
80,5 b. |
|
|
|
Soutěžní stanoviště na stezce:
1. ekologie, 2. savci, 3. dřeviny, 4. ryby a plazi, 5. ochrana přírody,
6. byliny, 7. ptáci, 8. houby a mechy, 9. bezobratlí a 10. neživá příroda.
Pořadatel: Michal Kubelík,
11/11. ZO ČSOP Zvoneček, Březovská 382, 252 46 Vrané
nad Vltavou
Termín
a místo: 29. dubna 2006,
Vrané nad Vltavou
Soutěže se zúčastnila tři družstva oddílu Nezmaři
z Vraného nad Vltavou a akce byla spojena s exkurzí do přírodní
rezervace Zvolská homole.
Ferdíci 13/17.
ZO ČSOP Rak Rakovník, Olešná 133, 269 01 Rakovník
vedoucí:
Markéta Zápalová
Jasánci ZŠ Jesenice, Školní 323, 270 33 Jesenice
vedoucí:
Vlastimila Knappová, Smetanova 285, 270 33 Jesenice
Kajky 11/02.
ZO ČSOP Hostivice, Partyzánů 153, 253 01 Hostivice
vedoucí:
Jiří Kučera
Nezmaři 11/11.
ZO ČSOP Zvoneček, Březovská 382, 252 46 Vrané nad Vltavou
vedoucí:
Kateřina Vrtišková
Okružáci 3.
ZŠ Rakovník, Okružní 2331, 269 01 Rakovník
vedoucí: Hana Sarová, Lenka
Blažková
Primáti,
Bakterie a Andrtálci
Gymnázium
Kladno, nám. E. Beneše 1573, 272 00 Kladno
vedoucí:
Věra Libovická, Šárka Fingerhutová
TK Arnika TK Arnika Kolín – Tábornická unie
vedoucí:
Tereza Mrkvičková, Ovčáry 19, 280 02 Kolín
Vlčata ZŠ
Všenory
vedoucí:
Jana Procházková, Na Podstádlí 289, 252 31 Všenory
Jednotlivá stanoviště uvádíme v pořadí,
jak byla řazena na stezce. Otázky a odpovědi ze stezky vycházejí z textů,
které jsme dostali od odborníků. Pokud odborníci neuvedli odpovědi, musíte
pátrat po správném řešení sami…
Na tomto stanovišti každé z družstev představilo
svoji činnost – poznávání přírody nebo práci pro přírodu. Družstva předkládala
kroniky, fotodokumentace, řešení různých úkolů apod. a odpovídala na
dotazy odborníků. Úkolem poroty bylo zhodnotit zájem účastníků o vybranou
činnost, jejich informovanost o tom, proč tuto činnost dělají a jak přispívají
k ochraně životního prostředí.
Celková úroveň obhajovaných prací byla dobrá až
velmi dobrá. Družstva, která pocházela z přírodovědných oddílů, se mohla
pochlubit pestrou činností zahrnující např. pořádání akcí zaměřených na úklid
odpadků v přírodě, záchrana obojživelníků při jarních migracích, výroba ptačích
budek, pořádání soutěží a různých akcí pro spolužáky ve škole atd. U
soutěžících ze základních škol a gymnázií šlo převážně o ucelené projekty na
vybraná témata zpracovávané delší dobu. Tato družstva většinou mapovala výskyt
rostlin a živočichů v okolí bydliště nebo školy.
Mladší
účastníci byli při prezentacích bezprostřední a projevovali opravdový zájem a
nadšení pro věc. Zástupci starších
družstev věděli lépe, co a hlavně proč dělají. Bylo patrné,
že si již uvědomují i obtíže při prosazování některých věcí (např. třídění
odpadu) do každodenního života. Starší svá témata zpracovali podrobněji a
všestranněji.
1. Poznej dle obrázku (rak
říční). Kterým směrem leze a plave rak?
Leze
dopředu, plave dozadu.
2. Poznej dle obrázku (sekáč domácí). Proč se mu říká sekáč?
Sekavý
efekt nohy; v nebezpečí sekáč umí nohu odhodit, ta se ještě dlouho
škube/seká a tím odpoutá pozornost nepřítele; sekáč mezitím uteče, noha mu
doroste.
3. Poznej dle obrázku (saranče × kobylka). Jak se liší dle způsobu obstarávání potravy?
Rozpoznat
nejlépe dle krátkých (saranče) a dlouhých tykadel (kobylka); saranče je
býložravé, kobylka dravá.
4. Co se stane s vosou a včelou po bodnutí?
S vosou
nic – žihadlo hladké; včela umírá – její žihadlo nejde díky zpětným háčkům
vytáhnout, zůstává v ráně i s částí vnitřností.
5. Poznej dle obrázku (klíště obecné). Proč se lidé obávají klíštat?
Přenašeči
nemocí, např. zánětu mozkových blan (klíšťová encephalitida),
lymské boreliózy, aj.
6. Čím se živí žížala? Považuje ji člověk za škodlivou či užitečnou,
proč? Kolik může být pod plachtou, na které sedíme (cca 3 m2),
žížal, odhadněte 1–2, 10–20, 100–200?
Žížala
se živí zetlelými organickými zbytky; je užitečná, protože kypří a provzdušňuje
půdu, obohacuje ji o humus; cca 100 žížal určitě.
7. Jak přijímá kukla potravu?
Nepřijímá.
8. Poznej dle obrázku (hlemýžď zahradní). K čemu má hlemýžď tykadla?
Delší
tykadla – zrak; kratší tykadla – hmat.
9. Poznávačka: okáč, střevlík, rybenka, motýlice
Postačilo
rodové určení.
1. Který hmyz létá nejlépe (nejrychleji, nejlépe manévruje, dokáže
se ve vzduchu udržet na místě)?
Vážky.
2. Poznej dle obrázku (stonožka škvorová x mnohonožka zemní). Jak se liší dle způsobu obstarávání potravy?
Stonožky
dravé (loví hmyz, měkkýše, kroužkovce); mnohonožky býložravé.
3. Jaký je náš největší brouk? Jak se liší samec od samice?
Roháč
obecný; až 7,5 cm; samice nemá vyvinuta velká kusadla.
4. Vyjmenuj některé škůdce lesa. Jaké lesy napadá lýkožrout?
Lýkožrout,
bekyně mniška, dále některé druhy nosatců, tesaříků, krasců,
aj.
Lýkožrouti
jsou nejnebezpečnější pro smrkové monokultury a oslabené porosty (např.
exhalacemi).
5. Proč jsou plži slizcí? Odvoďte alespoň 3 důvody.
Sliz
zabraňuje vyschnutí, odpuzuje nepřítele, usnadňuje pohyb, ochraňuje a slepuje
vajíčka, napomáhá najít cestu zpět, slouží k zazátkování ulity na zimu,
činí plže odolnými ve znečištěném prostředí (a to i chemicky), aj.
6. Umí včela sdělit ostatním, kde našla rozkvetlou louku?
Včelí
tance – na plástvi, pohyby nejčastěji ve tvaru osmiček, sdělují ostatním,
kterým směrem a jak daleko se květy nachází.
7. Jak hmyz roste (jaké jsou růstové strategie/proměny hmyzu)?
Názvosloví není klíčové, ale popis! U každého uveďte zástupce.
Vajíčko
– larva (několikrát se svléká) – dospělec = proměna nedokonalá (vážky, kobylky,
sarančata, švábi, škvoři, vši, aj.)
Vajíčko
– larva – kukla – dospělec = proměna dokonalá (brouci, mravenci, motýli,
mouchy, aj.)
8. Co vše víte o tasemnici?
Odpověď rozsáhlá (zařazení, popis, růstový
cyklus, zdroje nákazy, …).
9. Poznávačka – poznej hmyz dle detailu hlavy (pouze rodové určení): roháč, chroust,
saranče, ovád, nymfa vážky, motýlice, vosa.
1. Poznávačka podle obrázků: potápka
roháč, volavka popelavá, čejka chocholatá, rorýs obecný, brhlík lesní, žluva
hajní, špaček obecný a pěnkava obecná. Doplňující otázka: poznat peříčko sojky
a strakapouda.
2. Na
jednotlivých kartičkách byla napsána jména těchto ptáků: skřivan, králíček,
rákosník, lyska, lelek, ťuhýk, budníček, kopřivka, křepelka, čejka, bukač a červenka.
Úkolem bylo přiřadit ptáky k vhodnému biotopu: a) rybník s rákosinami, b)
les a c) pole, remízy a křoviny.
Rybník: rákosník,
lyska, bukač a kopřivka; les: lelek, budníček, králíček, červenka; pole, remízy
a křoviny: křepelka, skřivan, ťuhýk a čejka.
3. Vycpanina
dravce (poštolky): Cílem bylo zařadit ptáka do řádu (dravci) a vyjmenovat znaky
dravců.
Hákovitý
zobák, velké oči – dobrý zrak, dlouhá křídla – rychlí a obratní letci, mohutné
nohy se zahnutými drápy).
4. Proč
ptáci zpívají?
V době
toku – sameček láká zpěvem samičku a chrání si svůj revír, tj. území tak velké,
že uživí jeho i jeho rodinu před samečky téhož druhu.
1. Čím dýchají ptáci, kteří se
za potravou potápějí pod hladinu (tučňáci, alky, kormoráni).
Plícemi jako ostatní ptáci.
2. Podle čeho se orientují
ptáci při migraci?
Podle hvězd, slunce a změn magnetického pole.
3. Jak zvýšíte přitažlivost
tohoto rybníka a okolí pro ptáky?
Toho je opravdu moc.
4. Kteří z ptáků spí
zavěšeni hlavou dolů jako netopýři?
Žádní.
5. Poznejte ptáky na
obrázku – volavka popelavá, jestřáb lesní, žluna zelená a vrabec domácí.
1. Kdo je v naší republice v současné době největším a
nejmenším hlodavcem?
Největší
bobr evropský, nejmenší myška drobná.
2. Co nepatří do souboru živočichů?
bobr evropský – svišť horský – vydra říční – poletuška slovenská
Vydra
říční – jediná šelma mezi hlodavci.
ježek západní – rejsek vodní – bělozubka bělobřichá – plch velký
Plch
velký – jediný hlodavec mezi hmyzožravci.
3. Které druhy savců (mimo domácích zvířat) jsou svým výskytem
vázány na přítomnost člověka a ve volné přírodě je většinou nenajdete?
Myš,
krysa, potkan.
4. Jmenujte alespoň jednoho savce, který má mezi prsty blány, ale
které nejsou plovací?
Netopýři,
vrápenci.
5. Lichokopytník, nebo sudokopytník? Prase (sudokopytník), kůň (lichokopytník),
srnec (sudokopytník), sob (sudokopytník), osel (lichokopytník)
6. Vyjmenujete naše plchy!
Plch
velký, plch zahradní, plch lesní, plšík lískový.
7. Jmenujte nejméně dva u nás žijící savce, kteří nosí parohy a dva,
kteří nosí rohy.
Parohy
– srnec, jelen, daněk, jelen sika, rohy – muflon, kamzík.
8. Poznávačka – krtek obecný, netopýr velký, kuna lesní a skalní,
vydra říční, plšík lískový, kamzík horský.
1. Obecná charakteristika
savců.
Obratlovci, teplokrevní, mléčné žlázy, srst –
rozdělení na podsadu a pesíky.
2. Vysvětli termín hibernace a
uveď příklad.
Zimní spánek – ježek, medvěd.
3. Poznej obrázek (netopýr
velký). Proč má netopýr velké uši?
Echolokace
(navádějí podle ultrazvuku).
4. V čem se liší savci
žijící ve stepích a naopak v polárních oblastech? Uveď příklad.
Srst, podkožní tuk, povrch těla a tělní
výrůstky.
5. Poznej lebky savců:
hmyzožravec, šelma, hlodavec, býložravec.
6. Rozdíly v trávicím
traktu býložravců a masožravců.
Zubní
vzorec, odlišný počet žaludků, délka střev.
7. Poznávačka, rodové i druhové jméno: vydra říční, plch velký,
sysel obecný, svišť horský, ondatra pižmová, kamzík horský, lasice kolčava,
ježek západní, rejsek obecný, myš domácí.
Odpovědi jsou místy
pro větší přehlednost zjednodušeny.
1. Co je to za organismus a kdy to žilo
(model)?
Dinosaurus,
žili ve druhohorách (trias, jura, křída).
2. Který nerost je nejtvrdší?
Diamant.
3. Který nerost denně jíš?
Sůl
kamennou (halit, NaCl).
4. Jak se získává minerál zlato a kde se
v Čechách nachází?
Získává
se dolováním ze skalních hornin či rýžováním z nezpevněných hornin.
V Čechách se nachází mimo jiné v Jílovém u Prahy, Kašperských Horách,
Roudný u Vlašimi, náplavech Otavy atp.
5. Jak vzniká vápenec, k čemu se používá a
kde se ve středních Čechách nachází?
Vápenec
je sedimentární hornina, vzniká nejčastěji usazením a zpevněním vápnitého bahna
a vápnitých schránek v teplých mořích. Ve středních Čechách buduje značnou
část Českého krasu – oblasti mezi okolím Berouna a jižní částí Prahy.
6. Jak vzniká sopka, znáš nějakou?
Sopky
vznikají vulkanickou činností, průnikem magmatu na zemský povrch, utuhnutím
lávy a dalších vulkanických produktů vzniká typický sopečný kužel. Aktivní
sopky v ČR nemáme, v Evropě jsou např. v Itálii (Vesuv, Etna, Liparské ostrovy) a na Islandu, někteří účastníci znali i
Popokatepetl v Mexiku, Kanárské ostrovy a Hawai.
1. Jak vznikají hory a pohoří?
Srážkami
tektonických desek, vertikálními pohyby po zlomech, vulkanicky.
2. Jmenuj jednu horninu sedimentární
(usazenou), jednu magmatickou a jednu metamorfovanou (přeměněnou).
Sedimentární
je např. pískovec, písek, štěrk, slepenec, jíl, jílovec, jílovitá břidlice,
vápenec, travertin, uhlí atp.
Magmatická
je např. čedič, znělec (fonolit), žula (granit), gabro,
peridotit, pegmatit, porfyr
atp.
Metamorfovaná
je např. rula, svor, fylit, kvarcit,
hadec, mramor, rohovec atd.
3. Z čeho a kdy vzniklo u nás černé uhlí?
Zpevněním
organických sedimentů se zbytky plavuní, kapradin a přesliček. Vzniklo
v mladších prvohorách, největší množství je karbonského stáří.
4. Co je tento šedý kámen (vzorek,
s výrobky z něj se denně setkáváte, uchopte ho a podívejte se pak na
své prsty)?
Tuha
(grafit).
5. Co by mohlo z tohoto vzorku vzniknout
za velkého tlaku a teploty?
Diamant.
6. Kde se vyskytuje pod zemským povrchem
podzemní voda a jak se pod zem dostává?
Podzemní
voda se vyskytuje hlavně v průlinách (mezerách mezi zrny) nezpevněných
propustných hornin a v puklinách hornin skalních. Účastníky často uváděná
podzemní jezera a řeky jsou velmi vzácná, vázaná na krasové oblasti. Do podzemí
se nejčastěji dostává vcezem z povrchu – ze
srážek či vodotečí.
7. Je uran přírodního původu? K čemu se
používá a kde jsou v České republice jeho ložiska?
Uran
je přírodního původu, užívá se mj. jako palivo do jaderných elektráren,
v Čechách se těžil např. u Příbrami, Jáchymova, Stráže pod Ralskem, na Tachovsku, těžba stále probíhá na ložisku Rožínka na Moravě.
8. Které kameny pro šperkařské účely se
v Čechách těží?
Český
granát (pyrop), vltavíny.
1. Co je to postranní čára?
Tzv.
proudový orgán u ryb, jsou tam seskupeny nervové buňky.
2. Kdo byli předchůdci dnešních plazů?
Dinosauři.
3. Jaká u nás žijící ryba je největší?
Sumec
velký.
4. Převažují v kostře ryb kosti, nebo chrupavka?
Kosti;
chrupavka převažuje u paryb.
5. Mají žáby žebra?
Ne,
mají jen hrudní kost.
6. Kam kladou žáby svá vejce?
Do
vody.
7. Mají želvy zuby?
Ne,
jen vroubkované dásně.
8. Žije nějaký druh želvy volně v ČR? Jaký?
Ano,
želva bahenní; významná lokalita je na Rakovnicku.
9. Jak od sebe poznáte zmiji a užovku?
Podle
stavby těla, tvaru hlavy, tvaru zornic…
10. Poznávačka – karas obecný, okoun říční, mlok skvrnitý, rosnička
zelená, ještěrka obecná, užovka obojková.
1. Co je to minoha?
Larva
mihule.
2. Které rybě, obojživelníkovi nebo plazovi se říká živoucí fosilie?
Latimerie podivná, haterie
novozélandská.
3. Nakreslete rybu se všemi ploutvemi, pojmenujte, jestli jsou
párové.
4. Živí se nějaký bezobratlý obojživelníky?
Ano,
rak říční.
5. Lze si v ČR chytit žábu a dát si k obědu žabí stehýnka?
Ano,
ale je to nezákonné, všichni obojživelníci jsou zákonem chráněni.
6. Jaká oční víčka mají skokani a kolik?
Tři
– nepohyblivé malé horní, pohyblivé velké spodní a z koutku průhledná
mžurka.
7. Jmenujte ocasatého obojživelníka.
Čolek,
mlok, axolotl…
8. Kolik plicí mají hadi?
Jen
jednu, druhá zakrněla.
9. Poznávačka – parma obecná, čolek obecný, ropucha zelená, skokan zelený, zmije obecná.
1. Poznávačka: buk, trnovník akát, břečťan, douglaska, javor,
jírovec, modřín, bříza, vrba, jabloň, bez černý, dub.
2. Přiřaďte listy a květy, které patří k sobě: jasan, topol,
jilm, javor.
3. Které dřevo je tvrdé a které měkké?
Tvrdé
– akát, dub, buk, tis.
Měkké
- vrba, topol, smrk, bříza.
4. Jaké stromy rostou v lužních lesích?
Rozlišovat
měkký luh (olše, vrba, topol) a tvrdý luh (dub, lípa apod.).
1. Poznávačka: douglaska, bez černý, svída
krvavá, střemcha hroznovitá, kaštanovník jedlý, olše
lepkavá, dub červený, platan javorolistý, tavolník,
tis červený, javor jasanolistý, topol osika.
2. Přiřaďte listy a květy, které patří k sobě: jasan, topol,
jilm, javor mléč, javor klen, javor jasanolistý.
3. Které dřevo je tvrdé a které měkké?
Tvrdé
– akát, dub, buk, tis.
Měkké
– vrba, topol, smrk, bříza.
4. Jaké stromy rostou v lužních lesích?
Rozlišovat
měkký luh (olše, vrba, topol) a tvrdý luh (dub, lípa apod.).
5. Které
stromy jsou dvoudomé?
Vrba, tis, topol, jinan.
1. Co je lodyha, stvol a stéblo? Uveďte
příklady.
Lodyha – stonek s listy; např. blatouch.
Stvol – stonek bez listů, listy v přízemní růžici; např. smetanka lékařská.
Stéblo – stonek článkovaný, s kolénky, dutý, listy s pochvou; např.
trávy, obilí (pšenice).
2. Proč rostliny kvetou? Jmenujte části květu.
Co je květenství? Uveďte příklad.
Z květu vzniká semeno nebo plod, které
slouží k rozmnožování rostliny a tím k zachování druhu.
Části květu: okvětí (např. tulipán) nebo kalich a korunní plátky = lístky (růže); část sloužící k rozmnožování: tyčinky (nitka,
prašníky, pyl), pestík (semeník, čnělka, blizna).
Květenství je soubor květů. Příklady: kopretina – květenství úbor, kopr – květenství
okolík.
3. Jaké podmínky potřebují rostliny
k růstu?
Půdu – zdroj živin, uchycení rostliny.
Vodu – vodní provoz rostlin.
Vzduch – kyslík nezbytný pro dýchání, oxid
uhličitý nezbytný pro fotosyntézu.
Slunce – sluneční záření je zachytáváno
v zeleném barvivu (chlorofylu) v listech a je zdrojem energie pro
fotosyntézu, při které dochází k přeměně anorganické látky (oxidu
uhličitého) v organickou (cukr) za
uvolnění kyslíku; Slunce je dále zdroj tepla,
teplo ovlivňuje životní pochody u rostlin během dne a během roku.
4. Uveďte biotop uvedených rostlinných druhů (pole,
louka, les, voda, skály, ruderální
plocha).
Podléška jaterník – les; leknín
bílý – vodní prostředí – mělká
voda, rybníky, ramena řek; kopretina bílá – louka; netřesk
– skály, suchá výslunná
místa; vlčí mák – pole; kopřiva
dvoudomá – přirozený
výskyt v lužních lesích, dále kdekoliv na ruderálních plochách, polích,
okrajích luk, neudržovaných plochách a zahradách, indikuje místa bohatá na
živiny (dusík).
5. Poznávačka – cca 20 ks.
1. Jak jsou rostliny v našich podmínkách
přizpůsobeny horku a suchu? Uveďte příklad. Víte, jak se označují cizím slovem?
Dužnaté listy zadržují vodu (např. netřesk),
plstnaté listy brání odparu vody, uspořádání listů do trychtýře svádí vodu ke
kořenům, usměrňuje stékání vody ke stonku (např. divizna), malé drobné
čárkovité lístky omezují spotřebu
(nároky) vody, malá plocha snižuje odpar (např. srpek).
Xerrofyta, termofyta.
2. Jakou má ekologickou valenci smetanka
lékařská a koniklec luční?
Ekologická valence je rozsah podmínek, ve
kterých může organismus žít. Smetanka má valenci širokou, koniklec užší.
3. Do jaké čeledi patří jetel luční? Popište
stavbu květu rostlin z čeledě vikvovitých, viz
obrázek.
Vikvovité (motýlokvěté, bobovité).
Květy u jetele lučního jsou uspořádány do
květenství – strboul; květ – květní koruna je souměrná, vrchní lístek je velký
– pavéza, postranní dva lístky jsou menší tvoří křídla, spodní dva lístky jsou
srostlé v člunek, plodem je lusk.
4. Vysvětlete pojmy hlíza, nažka, úbor,
šlahoun, malvice, oddenek a lata a uveďte příklad.
Hlíza – ztloustnutí nadzemní části stonku (např. kedluben),
ztloustnutí podzemní části (např. jiřiny, brambor); ve
ztloustlé části se ukládají zásobní látky, hlíza slouží k vegetativnímu rozmnožování.
Nažka – plod (semeno), např. smetanka lékařská, slunečnice.
Úbor – květenství, např. smetanka lékařská, kopretina.
Šlahoun – část stonku sloužící k vegetativnímu rozmnožování, např. jahodník, pryskyřník plazivý.
Malvice – plod, např. hruška,
Oddenek – podzemní část stonku k vegetativnímu rozmnožování rostliny, např.
sasanka.
Lata – květenství, např. oves.
5. K zadaným rostlinným druhům uveďte
biotop.
Dymnivka
dutá – les lužní, bučiny; upolín
evropský – vlhké louky; koniklec
luční – výslunná místa; pelyněk
černobýl – narušené
plochy, cesty, výsypky, neupravené plochy, okolí stavenišť; vřes obecný –
les, okraje lesa, paseky; rozchodník
ostrý – výslunná suchá místa, skály; klikva
bahenní – rašeliniště; hořec
tolitový – horské louky.
6. Poznávačka – 20 ks.
1. Jak vypadá ekosystém středočeského rybníka? Co v něm roste a
žije a jaké jsou mezi těmito organismy
potravní vztahy?
V této
otázce byla ponechána soutěžícím volnost, aby si určili druhy, o kterých chtějí
mluvit.
2. Co se stane ve vodním toku (potoce), když do něj v nějakém
místě vypouštíme znečištění?
Dochází
k samočištění, jehož intenzita závisí na stavu toku. Při intenzívním
znečišťování bude samočištění doprovázeno poklesem koncentrace rozpuštěného
kyslíku, ukládáním hnilobných usazenin a dalšími nepříznivými jevy.
3. Jak jsou chráněny stromy rostoucí mimo les, tj. ve městech,
v alejích u silnic apod.?
Je
zákonem zakázáno stromy poškozovat. K jejich pokácení je třeba povolení,
které v odůvodněných případech vydá obecní úřad.
4. Jak správně nakládat s odpady z domácnosti na
obrázcích?
Soutěžní
hlídky přiřazovaly obrázky odpadů k obrázkům správného způsobu nakládání,
např. posekaná tráva – kompost, starý papír – sběrový kontejner nebo výkupna.
Otázky pro hlídky A:
1. Jak při cestě terénem poznáme hranici maloplošného
chráněného území?
U
hlavních cest jsou tabule se státním znakem a kategorií území a mezi nimi je
hranice značená červenými pruhy na stromech. Pokud vidíme dva pruhy nad sebou,
jsme mimo území, pokud je vidět jen jeden, stojíme uvnitř.
2. Na mapě národních parků a chráněných krajinných oblastí ukažte
naše národní parky a uveďte, co chrání.
NP
Šumava tvoří mohutné horstvo s řadou plochých hřbetů. Četná jezera vznikla
činností ledovce. Najdeme zde četná rašeliniště zvaná slatě
a luhy.
NP
České Švýcarsko chrání téměř souvislé pískovcové skalní město proražené tokem
Labe.
NP
Podyjí chrání kaňonovité údolí řeky Dyje nad Znojmem. Ve svazích často najdeme
balvanitá pole. Jedno z nich tvoří ledové sluje, kde se drží led i v létě.
Velkou část území pokrývají přirozené listnaté a smíšené lesy a najdeme zde i stepi
s bohatou květenou a zvířenou. Na bývalých pastvinách se vyvinula rozlehlá
vřesoviště.
Krkonošský
národní park je nejstarší NP v ČR. Na utváření nejvyšších českých hor se
podílelo čtvrtohorní zalednění. Smrkové porosty přecházejí v klečové pásmo
(borovice kosodřevina), nad kterým se nacházejí vrcholové hole
s vrcholovými rašeliništi. Najdeme zde vzácné druhy rostlin a živočichů
včetně endemitů. KRNAP patří mezi nejohroženější
národní parky světa, protože je ničen znečištěným ovzduším.
Otázky pro hlídky B:
1. Co je to památný strom?
Památný
strom je kategorie ochrany přírody, která chrání významné stromy a aleje. Strom
může být významný svým stářím, velikostí, druhem, pověstí apod. Je označen
tabulí se státním znakem a nápisem Památný strom.
2. Na mapě národních parků a chráněných krajinných oblastí ukažte
CHKO ve středních Čechách a uveďte, co chrání.
CHKO
Blaník chrání typickou středočeskou krajinu s pestrým střídáním luk, lesů
a polí. Oblasti vévodí vrch Blaník, ve kterém podle pověsti čekají blaničtí
rytíři, aby pomohli Čechům v nejhorší době.
CHKO
Kokořínsko chrání typickou českou krajinu se skalními
městy a se známými pokličkami.
CHKO
a BR Křivoklátsko patří mezi nejcennější přírodní území u nás. Tvoří ho téměř
souvislý přirozený les, ve kterém roste i tis. Dochovala se zde bohatá lesní,
lesostepní i stepní zvířena a květena.
CHKO
Český ráj je naše nejstarší CHKO, nedávno rozšířená. Tvoří ji pískovec
s četnými skalními městy.
CHKO
Český kras je území tvořené především prvohorními vápenci, ve kterých se
nacházejí četné krasové jevy. Najdeme zde i bohatou stepní a lesostepní květenu
a zvířenu. Český kras silně poškozuje těžba surovin.
Společné:
3. Co je potřeba udělat, aby se udrželo druhové bohatství na
květnaté louce?
Květnaté
louky se musí pravidelně kosit, nesmí se jim narušit vodní poměry.
4. V poslední době se často mluví o povodních. Jak vznikají a
jak můžeme pomoci přírodě ovlivňovat jejich velikost?
Vznik
povodní způsobuje jarní rychlé tání sněhu, případně spojené s deštěm,
v létě vytrvalé intenzivní deště a na jaře pak záplavy menšího rozsahu
způsobují nahromaděné ledové kry
v řece.
K úvahám
na možné úpravy pro snížení povodní byly hlídky naváděny řadou doplňkových
otázek. Velikost povodní lze snížit podpořením vsakování a zpomalením rychlosti
odtoku srážek do potoků a řek, např. obnovou mezí s vysázením stromů a
keřů na polích, umožněním rozlivu v místech, kde
voda nezpůsobí velké škody apod.
|
|
Cílem zájmové práce je prověřit schopnost
hlídky vytvořit společně práci na zadané téma. Téma jsme vyhlásili různé pro
každou kategorii, hlídky měly k dispozici knihy z knihovny pořadatele
a mohly použít i vlastní podklady. Výtvarné zpracování bylo věcí hlídky, rozsah
odevzdaného díla neměl přesáhnout dvě stránky A4. Odevzdané práce hodnotila
porota z obhajob vlastní práce, která posuzovala věcnou (odbornou)
správnost a úplnost uváděných údajů i estetický dojem z práce a hlídkám
kladla doplňující otázky, pokud některé části práce nebyly úplně jednoznačné.
Starý strom poskytuje prostor k životu
mnoha rostlinám i živočichům. Vhodným prostředím může být třeba kůra, list nebo
dutina ve kmenu.
Namalujte si takový starý strom a umístěte na
něj na správná místa rostliny a živočichy, kteří by tam mohli žít.
Jasánci B Okružáci A
Sukcese, to je postupný vývoj přírodních
společenstev na nějaké narušené či nově vzniklé ploše.
Očekáváme od vás, že nám předvedete, jak by
mohla vypadat taková sukcese třeba na haldě hlušiny vytěžené při těžbě uhlí,
kterou lidé ponechají svému osudu. Můžete nám předvést, jak takové území vypadá
na začátku, po roce, po 5 letech, po 10 letech, po 30 letech a dokonce i po 100
letech.
Andrtálci A (1. část) Vlčata
A (2. část)
Všechny odevzdané práce jsou
uvedeny na CD-ROMu k soutěži. Do tohoto sborníku jsme zařadili jen dobře
reprodukovatelné ukázky.
Práce
s mikroskopem by měla patřit k běžným dovednostem při zkoumání
přírody. Soutěžící se podívali v mikroskopu na připravené preparáty částí
rostlin či lidských parazitů a mohli si připravit i vlastní preparát.
Nejčastěji sahali účastníci po květu vlaštovičníku, jehož název byl však pro
řadu z nich oříškem.
1. Předveďte šest základních uzlů.
2. Ukažte jak se staví určené typy ohňů.
3. Poznávačka mapových značek.
1. Postavte stan.
2. Předveďte, že umíte zacházet s buzolou.
1. Předveďte stabilizovanou polohu.
2. Jaká jsou telefonní čísla na záchrannou službu?
3. Jak ošetříte odřeninu, jak odstraníte klíště?
4. Ukažte nesení raněného na stoličce z rukou.
5. Pojmenujte vybrané kosti na obrázku kostry.
1. Pojmenujte vybrané kosti na obrázku kostry.
2. Jak ošetříte odřeninu, puchýř a zlomeninu, jak odstraníte klíště?
3. Co uděláte, když objevíte člověka v bezvědomí?
Pro
hodnocení každého stanoviště na soutěžní stezce se využívá stupnice od 0 do 10 bodů,
body se mohou dělit nejvýše napůl. Způsob hodnocení si určuje odborník podle
charakteru otázek. Zájmová práce byla oceněna nejvýše 5 body, další doplňková stanoviště se hodnotí nejvýše
2 body. Každá hlídka mohla získat maximálně 101 bod.
Výsledky družstev
se zjistí součtem bodů od obou hlídek.
|
1. Kajky
Hostivice |
168,0 |
b. |
|||
|
|
Alena Nedbalová |
Marie Češpivová |
Dana Hatschbachová |
82,0 |
b. |
|
|
Tereza Majerová |
Barbora Nedvědová |
Jana Hatschbachová |
86,0 |
b. |
|
2.–3. Ferdíci Rakovník |
148,5 |
b. |
|||
|
|
Tereza Šabadová |
Alena Doubková |
Jan Vožeh |
68,5 |
b. |
|
|
Lucie Zápalová |
Anna Voříšková |
Filip Kovář |
80,0 |
b. |
|
2.–3. Jasánci Jesenice |
148,5 |
b. |
|||
|
|
David Chvojka |
Ondřej Wopat |
Kateřina Mutínská |
77,5 |
b. |
|
|
Petronela Weberová |
Veronika Michálková |
Jana Chalupová |
71,0 |
b. |
|
4. Primáti Kladno |
147,5 |
b. |
|||
|
|
Zuzana Matějíčková |
Kristýna Benešová |
Kristýna Hříbalová |
65,0 |
b. |
|
|
Tereza Křivková |
Ivana Krajdlová |
Zuzana Fílová |
82,5 |
b. |
|
5. Okružáci Rakovník |
146,0 |
b. |
|||
|
|
Ondřej Kučera |
Luboš Šika |
Klára Vostatková |
76,0 |
b. |
|
|
Karolína Koláčková |
Robin Jiránek |
Eliška Lapková |
70,0 |
b. |
|
6. Vlčata Všenory |
144,0 |
b. |
|||
|
|
Anna-Magdalena Tichá |
Lucie Tvarohová |
Kateřina Havrdová |
73,5 |
b. |
|
|
Jakub Voborník |
Vlastimil Nový |
Dominika Adamcová |
70,5 |
b. |
|
7. Nezmaři Vrané n. V. |
121,0 |
b. |
|||
|
|
Honza Špitálský |
Natka Břichnáčová |
Sárka Slezáková |
51,5 |
b. |
|
|
Béďa Kyndl |
Kája Špitálská |
Barča Mátlová |
69,5 |
b. |
Do národního kola postoupilo družstvo Kajky
Hostivice.
|
1. Bakterie Kladno |
196,0 |
b. |
|||
|
|
Tomáš Musil |
Jan Smyčka |
Martina Mrkvičková |
99,0 |
b. |
|
|
Jana Ručková |
Jonáš Horáček |
Tomáš Maleček |
97,0 |
b. |
|
2. TK Arnika Kolín |
160,0 |
b. |
|||
|
|
Elen Herzogová |
Zuzana Homolková |
|
78,5 |
b. |
|
|
Jitka Marklová |
Kateřina Herzogová |
Tereza Vokálová |
81,5 |
b. |
|
3. Kajky Hostivice |
158,5 |
b. |
|||
|
|
Lucie Kovářová |
Milan Bláha |
Lukáš Kletečka |
81,5 |
b. |
|
|
Matouš Häckel |
Dan Gráč |
Martin Štěpán |
77,0 |
b. |
|
4. Andrtálci
Kladno |
156,0 |
b. |
|||
|
|
Klára Barabášová |
Denisa Mouchová |
Petra Voráčková |
83,5 |
b. |
|
|
Markéta Klátilová |
Radka Trojanová |
Dominik Pek |
72,5 |
b. |
|
5. Jasánci
Jesenice |
154,5 |
b. |
|||
|
|
Monika Šafránková |
Zuzana Chvojková |
Pavlína Tomášová |
74,0 |
b. |
|
|
Josef Červenka |
Ondřej Uher |
Nela Bekárková |
80,5 |
b. |
|
6. Okružáci
Rakovník |
139,5 |
b. |
|||
|
|
Jan Košler |
Tomáš Lapka |
Adéla Melicharová |
73,5 |
b. |
|
|
Adéla Razímová |
Žaneta Hošťálková |
David Šika |
66,0 |
b. |
|
7. Vlčata Všenory |
135,5 |
b. |
|||
|
|
Taťána Doubnič |
Tereza Bouchalová |
Michael Tichý |
67,5 |
b. |
|
|
Vasil Doubnič |
Jan Kudrna |
Jiří Petrák |
68,0 |
b. |
Do národního kola postoupilo družstvo
Bakterie Kladno.
Který nerost denně jíš? No fuj!
Kde bys v Čechách hledala zlato? Ve zlatnictví.
Kdybys tu vyhrabal pětimetrovou jámu, byla by v ní podzemní voda? To bych nevyhrabal!
Kde se vyskytuje podzemní voda?
Hlavně na poušti.
Co by z toho grafitu mohlo být za výrazně vyššího tlaku a teploty?
Nevím. Diamant. To bych do něj neřekla!
Kdy vzniklo černé uhlí? Dávno, to
jsem ještě nebyla na světě.
K čemu se používá vápenec?
Pro archeology.
Proč ptáci zpívají? Pro radost.
Podle čeho poznáš v terénu hranici chráněného území? Podle mapy.
Ubytovaní účastníci soutěže si mohli
poslechnout přednášku o Nepálu.
Děkujeme všem, kdo se podíleli na zdárném průběhu krajského kola. Byli
to
všichni odborníci na stanovištích
– Markéta Mayerová a Blanka Hatschbachová (obhajoba
vlastní práce a hodnocení zájmové práce), Lada Felberová
(bezobratlí), Jana Vojtová a Ota Vorel (ptáci), Petr Janeček a Michal Zelenka
(savci), Pavel Eckhardt (geologie), Kristýna Soudková (ryby, obojživelníci a
plazi), Dana Češpivová (dřeviny), Kateřina Zelenková
(byliny) a Jarmila Foltánová a Alena Kučerová (ekologie a ochrana životního
prostředí),
vedoucí doprovodných stanovišť – Vladislava Koulová a Renata Trhlínová (práce
s mikroskopem), Ladislava Pasáková a
pořadatelé na startu i na trase – Jiří
Kučera, Alena Kučerová, Lucie Kovářová, Veronika Měsíčková a řada mladších
Kajek, které pomohly tam, kde bylo zrovna třeba, a
František Flemr,
ředitel zvláštní školy v Hostivici, který umožnil ubytování tří kolektivů
ze vzdálenějších míst.
Uznání
náleží také pořadatelům místních kol soutěže.
Uspořádání středočeského kola soutěže finančně podpořily Středočeský
kraj a Sdružení MOP ČSOP z prostředků MŠMT ČR a Lesů ČR, s. p. Děkujeme.
Sborník ze
soutěže. Vydal Český svaz ochránců přírody, 11/02. základní organizace
Hostivice, Partyzánů 153, 253 01 Hostivice v červnu 2006. Verze
pro internet.