Zelená stezka – Zlatý list

32. ročník soutěže

středočeské krajské kolo

Hostivice 8. – 9. května 2004

SBORNÍK ZE SOUTĚŽE

O SOUTĚŽI

Zelená stezka – Zlatý list je soutěž o přírodě pro družstva. Zúčastnit se může šestičlenné družstvo z libovolné organizace (nebo i družstvo neorganizovaných dětí), které se na soutěžní stezku rozdělí na dvě tříčlenné hlídky. O výsledku družstva pak rozhoduje výkon obou hlídek. Soutěž je rozdělena na dvě kategorie – mladší je určena pro děti do 6. třídy, starší do 9. třídy základní školy nebo odpovídající třídy vyššího stupně školy.

Soutěž probíhá ve třech úrovních. Nejnižší úrovní jsou místní kola, která akredituje krajský koordinátor. Ve středních Čechách proběhla v roce 2004 dvě místní kola, která byla pojata jako nepostupová, tzn. že účast na krajském kole nebyla podmíněna umístěním v místním kole. Středočeské krajské kolo se konalo v Hostivici 8. a 9. května 2004. První den byl vyhrazen pro soutěž v kategorii mladší, druhý den se utkali starší. Vítězové z obou kategorií postoupili do národního kola, které proběhlo v červnu 2004 ve Vizovických vrších.

Ve středočeském kole se vlastní soutěž odehrávala na soutěžní stezce vedené přírodní památkou Hostivické rybníky. Na stanovištích odpovídaly hlídky na zvídavé dotazy odborníků, které jsou uvedeny v tomto sborníku. Otázky si připravuje každý odborník sám podle vymezeného okruhu a pořadatel je získá až po skončení soutěže.

K úkolům na stezce byly doplněny další pomocné úkoly na startu, které měly ukázat další dovednosti soutěžících a zaměstnat je po dobu, kdy nebyli na stezce.

KRAJSKÝ KOORDINÁTOR

Český svaz ochránců přírody

11/02. základní organizace Hostivice

Partyzánů 153, 253 01 Hostivice

internet: www.volny.cz/csop.hostivice

e-mail: csop.hostivice@volny.cz

kontakt: Jiří Kučera

MÍSTNÍ KOLA VE STŘEDNÍCH ČECHÁCH

Kladenské okresní kolo

Pořadatel: Marcela Jirásková, TOM a SEV Javory Černuc, 273 23 Černuc 167

Termín a místo: 3. května 2004, vodní park Čabárna u Kladna

Další informace o tomto místním kole nemá krajský koordinátor k dispozici.

Rakovnické okresní kolo

Pořadatel: Vlastimila Knappová, ZŠ Jesenice, Smetanova 285, 270 33 Jesenice

Spolupráce: OÚ Jesenice, DDM Rakovník, Odbor ŽP MěÚ v Rakovníku, Správa CHKO Křivoklátsko a Lesy ČR

Termín a místo: 29. – 30. dubna 2004, Jesenice

Výsledky:

	mladší:			starší:
1.	ZŠ Jesenice I.	97,0 b.	1.	ZŠ Jesenice I.	119,5 b.
2.	Ferdíci	96,0 b.	2.	GZWR	113,5 b.
3.	ZŠ Slabce	93,5 b.	3.	ZŠ Nové Strašecí	101,5 b.
4.	GZWR	88,5 b.	4.	III. ZŠ Rakovník	89,0 b.
5.	III. ZŠ Rakovník	87,0 b.	5. – 6.	ZŠ Slabce	79,5 b.
6. – 7.	ZŠ Nové Strašecí	75,5 b.	5. – 6.	ZŠ Kolešovice	79,5 b.
6. – 7.	ZŠ Kolešovice	75,5 b.	7.	Ferdíci	77,5 b.
	ZŠ Jesenice II.	79,0 b.	8.	ZŠ Čistá	68,0 b.
				Jesenice II.	86,0 b.
				III. ZŠ Rakovník II.	68,5 b.

Soutěžní stanoviště na stezce:

1. ekologie a ochrana přírody, 2. bezobratlí, 3. savci, 4. houby a výtrusné rostliny, 5. ryby, 6. byliny, 7. ptáci, 8. dřeviny, 9. neživá příroda, 10. obojživelníci a plazi a 11. doprovodné úkoly – kvíz a další.

STŘEDOČESKÉ KRAJSKÉ KOLO

Zúčastněné kolektivy

Čejka Čejka Mníšek pod Brdy

vedoucí: Věra Hanousková, Sokolovská 76, 180 00 Praha 8

Červenky Červenky Praha

vedoucí: Věra Hanousková, Sokolovská 76, 180 00 Praha 8

Nezmaři Nezmaři, Březovská (budova MtŠ), 252 46 Vrané nad Vltavou

vedoucí: Tereza Konvalinková

Okružáci 3. ZŠ Rakovník, Okružní 2331, 269 01 Rakovník

vedoucí: Lenka Blažková

Pájové Gymnázium Z. Wintra, nám. J. Žižky 186, 269 01 Rakovník

vedoucí: D. Rabová

Prvoci, Virus, Bakterie a Šestikoalice

Gymnázium Kladno, nám. E. Beneše 1573, 272 00 Kladno

vedoucí: Lenka Smyčková

Vlčata ZŠ Všenory, Na Podstádlí 289, 252 31 Všenory

vedoucí: Jana Procházková

ZŠ Jesenice ZŠ Jesenice

vedoucí: Vlastimila Knappová, Smetanova 285, 270 33 Jesenice

Soutěžní stezka

Jednotlivá stanoviště uvádíme v pořadí, jak byla řazena na stezce. Otázky a odpovědi ze stezky vycházejí z textů, které jsme dostali od odborníků. Pokud odborníci neuvedli odpovědi, musíte pátrat po správném řešení sami…

Obhajoba vlastní práce

Alena Vopálková, Markéta Mayerová, Pavel Eckhardt

V souladu s propozicemi soutěže mělo každé družstvo představit nějakou konkrétní činnost – poznávání přírody nebo práci pro přírodu. Toto stanoviště prověřovalo, že soutěžící kolektiv společně něco podniká a není jen shlukem náhodně shromážděných dětí. Družstva předkládala materiály – kroniky, fotodokumentaci, tabulky apod. podle vlastních představ a na stanovišti odpovídala na dotazy odborníků.

Celková úroveň obhajovaných prací byla dobrá až velmi dobrá. Porota hodnotila zejména zájem účastníků o vybranou činnost, jejich informovanost o tom, proč tuto činnost dělají a čím prospívá životnímu prostředí. Mohli jsme pozorovat určité rozdíly mezi družstvy z gymnázií, základních škol a oddílů. Zatímco u účastníků z gymnázia převažovaly teoretické znalosti nad praktickou činností, u ostatních účastníků tomu bylo naopak. U oddílů zase převažovaly různé oddílové akce a výlety. Hodně prací bylo zaměřeno na kroužkování ptáků, výrobu ptačích budek a krmítek, dále akce zaměřené na úklid odpadků v přírodě, poznávání stromů a keřů.

Družstva v mladší kategorii většinou vykazovala vyšší úroveň než družstva v kategorii starší. Mladší účastníci projevovali větší zájem o problematiku, více se zapojovali do různých akcí během roku než starší. Účastníci věděli, co dělali, horší byly odpovědi na otázku, proč to dělali (nejčastěji odpovídali, že jim to někdo řekl). Souhrnné informace z prováděných prací se často nedostávají zpět k dětem, takže neví, kolik přenesli žab, kam létají okroužkovaní čápi apod.

Ekologie a ochrana prostředí

Helena Liversová

kategorie mladší

1. Čím se zabývá ekologie, co to znamená, když se řekne ekologie a ochrana prostředí?

Ekologie se zabývá vztahy mezi organismy a prostředím, ochrana prostředí znamená šetrné zacházení s přírodními zdroji a šetrné hospodaření s nimi.

2. Co to je životní prostředí ?

Souhrn podmínek živé a neživé přírody , které se neustále mění.

3. Které ekologické faktory (prvky) nejvíce ovlivňují životní prostředí?

Klimatické – teplo, světlo, ovzduší; půdní – složení půdy, geomorfologie, půdní podklad; biotické – rostlinstvo, živočichové; antropogenní – člověk.

4. Vyjmenuj tři okrasné stromy domácího původu.

Lípa srdčitá, jasan ztepilý,buk lesní.

5. Co to znamená vegetační klid, kdy začíná a končí?

Vegetační klid je zimní období, začíná 31. října a končí 31. března. V období vegetačního klidu lze kácet dřeviny a provádět úpravy na dřevinách.

kategorie starší

1. Čím se zabývá ekologie, co to je životní prostředí?

Ekologie se zabývá vztahy mezi organismy a prostředím. Životní prostředí je souhrn podmínek živé a neživé přírody, které se neustále mění.

2. Co to je biocenóza?

Souhrn organismů, které žijí ve společném prostředí a vytvářejí životní společenstvo.

3. Co to je biotop, uveď příklady biotopu.

Soubor živých a neživých činitelů, které při vzájemném působení vytvářejí určité životní prostředí, které podmiňuje existenci určitého druhu nebo jedince. Prostředí, které splňuje nároky charakteristické pro určité druhy rostlin a živočichů – např. mokřadní biotop, vodní biotop, skály, les.

4. Co to je ÚSES – územní systém ekologické stability?

Vzájemně propojený systém přírodních nebo přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu, rozlišuje se podle významnosti a velikosti místní, regionální, nadregionální.

5. Vyjmenuj nejméně tři chráněné krajinné oblasti a tři národní parky v ČR.

Například CHKO Český Kras, CHKO České Středohoří, CHKO Poodří, národní park České Švýcarsko, Krkonošský národní park, NP Šumava.

Rostliny a houby

Jana Vodolánová – mladší

Kateřina Zelenková – starší

kategorie mladší

Poznávačka:

1. Rostliny sebrané v okolí: hluchavka bílá, přeslička rolní, kokoška pastuší tobolka, popenec břečťanolistý, křen selský, svízel přítula, penízek rolní, jitrocel kopinatý.

2. Otázka: Jak se rozšiřují semínka svízele přítuly?

Semínka mají háčky, které je zachytí na srst zvířat. Zvířata (např. srnčí zvěř, liška, prase, medvěd) je potom roznesou po okolí.

3. Atlas: vlaštovičník větší, kostival lékařský, divizna velkokvětá, kosatec žlutý, lilie zlatohlavá, pryskyřník prudký, podběl lékařský.

Biotopy:

1. Na čtvrtce byly nakreslené tři typy biotopů: rybník s rákosinami, listnatý les (představ si dubohabřinu) a skála (představ si vápencovou skálu např. v Českém krasu). Úkolem bylo přiřadit vybrané rostliny ke správným biotopům.

Rybník: rákos obecný, orobinec úzkolistý, stulík žlutý a okřehek menší.

Les: jaterník podléška, prvosenka jarní, dymnivka dutá a jahodník obecný.

Skála: tařice skalní, netřesk skalní, mochna písečná a rozchodník bílý.

Houby:

1. Ze seznamu vybraných hub (žampión ovčí, muchomůrka růžovka, hřib satan, pýchavka a ryzec syrovinka) vyberte ty, které jsou jedlé.

Kromě hřibu satanu jsou všechny jedlé.

2. Co dělat v případě podezření na otravu houbami?

U postiženého vyvolat zvracení, podávat neslazenou minerálku nebo vodu (nikdy ne mléko nebo alkohol) a rychle ho dopravit do nemocnice.

3. Která velmi jedovatá houba se podobá žampiónu ovčímu?

Muchomůrka zelená (její bílá forma). Je to nejjedovatější evropská houba.

4. Jak se pozná od žampionu?

Muchomůrka má vysokou blanitou pochvu (tzv. kalich smrti), která obaluje spodní část nohy (třeně). Pokud jsou houby v košíku a není jasné, zda měly, nebo neměly pochvu, potom jde udělat rychlý test. Plodnice houby se poraní např. vrypem. Poraněný klobouk žampiónu rychle žloutne. Klobouk muchomůrky zůstane bílý.

Doplňující úkoly:

1. Výšková stupňovitost: Na čtvrtce byl nakreslený profil krajiny s vyznačenými nadmořskými výškami: 300, 500, 900 a 1600 metrů nad mořem. Úkolem bylo přiřadit vybrané stromy (dub a habr, buk, smrk, borovice kleč) k odpovídajícím nadmořským výškám.

Výška 300 m n. m. – dub a habr, 500 m n. m. – buk, 900 m n. m. – smrk, 1600 m n. m. – borovice kleč.

2. Nakreslete plod dubu.

kategorie starší

Otázky nejsou k dispozici.

Stromy a keře

Pavel Rus

kategorie mladší

1. Která z těchto věd se zabývá naukou o dřevinách? a) zoologie, b) dendrologie, c) botanika.

Dendrologie.

 2. Vyjmenuj pět listnatých dřevin zdejší oblasti a vyber nejhlavnější.

Dub zimní, jasan ztepilý, javor klen, olše lepkavá, habr obecný, nejhlavnější dřevina – dub zimní.

3. Vyjmenuj všechna rostlinná patra od nejnižšího po nejvyšší.

Mechové – bylinné – keřové – stromové.

4. Název našeho národního stromu.

Lípa srdčitá.

5. Určování keřů a dřevin (10 druhů).

kategorie starší

1. Popiš rostlinnou buňku.

Jádro (jadérko),jaderná membrána, buněčná stěna, cytoplazmatická membrána, základní cytoplazma, mitochondrie, endoplazmatické retikulum s ribozómy, Golgiho aparát, buněčná stěna, plazmodesma, vakuola, chloroplast.

2. Co je to fotosyntéza a kde probíhá?

Fotosyntéza je syntetický a asimilační proces probíhající v zelených rostlinách velice důležitý pro život všech organismů na naší planetě. Probíhá v chloroplastech rostlin.

3. Rozděl listy podle členitosti čepele a uveď od každého jeden příklad.

Jednoduchý list – dub, zpeřený list – jasan, dlanitě složený list – jírovec.

4. Co to znamená, když rostlina je jednodomá nebo dvoudomá?

Jednodomá rostlina – oba generativní orgány na jedné rostlině, dvoudomá rostlina – generativní orgány rozděleny každý zvlášť; samčí orgány na jedné rostlině a samičí orgány na druhé rostlině

5. Přiřaď k vyjmenovaným dřevinám jejich plody.

Jeřáb – malvice; třešeň – peckovice; javor – dvojnažka; lípa – oříšek; jabloň – malvice.

6. Určování keřů a dřevin (15 druhů).

Ryby, obojživelníci, plazi

Jana Kalendová

kategorie mladší

1. Dříve u nás bývali hojní lososi a úhoři. Proč se dnes musí do našich řek vysazovat?

Lososi a úhoři jsou tažné ryby, výstavba přehrad a jezů bez rybích přechodů (nebo se špatně vybudovanými rybími přechody) přerušila tahové cesty na místa rozmnožování.

2. Který smysl je pro žábu nejdůležitější při lovu potravy?

Zrak.

3. V kterém typu řeky byste hledali ryby náročné na obsah kyslíku?

Horní toky řek, horské potoky s prudším proudem vody.

4. Jaké ploutve u ryb znáte?

Hřbetní, ocasní, řitní, břišní, hrudní.

5. Jak dýchají obojživelníci?

Žábry (pulci), plíce, kůže.

6. Slyší hadi?

Ne, vnímají otřesy.

7. Který náš obojživelník se živí rostlinnou stravou?

Žádný.

8. Poznávačka: pstruh obecný, štika obecná, ropucha obecná, rosnička zelená, slepýš křehký, užovka obojková.

kategorie starší

1. Počet šupin se s věkem ryby snižuje, zůstává stejný, nebo zvyšuje?

Zůstává stejný.

2. Jak pije ryba?

Vodu přijímá kůží.

3. Čím dýchají mořské želvy?

Plícemi.

4. Kteří obojživelníci žijí v moři?

Žádní.

5. Ryby mají zpravidla hřbetní stranu těla tmavou a břišní světlou. Proč?

Jde o ochranné zbarvení. Voda se proti dnu jeví tmavá a odspodu proti obloze světlá.

6. Kolikrát za minutu mrkne had?

Nemrká.

7. Jaký hlavní rozdíl v rozmnožování mezi plazy a obojživelníky?

Plazi se rozmnožují na suchu, obojživelníci ve vodě.

8. Poznávačka: kapr, karas, ropucha zelená, blatnice, ještěrka zelená, užovka stromová.

Geologie

Josef Vopálka

kategorie mladší

1. Poznávačka: opuka, žula, břidlice, beton, křemen.

2. Jak rozdělujeme horniny podle vzniku? Mezi ukázkami najděte příklad.

Sedimentární (usazené) – opuka, vyvřelé – žula, přeměněné – krystalická břidlice

3. Kde se ve středních Čechách těží nebo těžilo nejvíc uhlí?

V okolí Kladna.

4. K čemu lze využít žulu a opuku?

Žula – dlažební kostky, obklady, náhrobky, sochařství; opuka – obklady, stavebnictví.

5. Čím se vyznačuje z geologického hlediska CHKO Český kras?

Je tvořena vápencem – jeskyně, krápníky, krasové jevy.

kategorie starší

1. Poznávačka: opuka, pískovec, žula, rula, čedič, znělec, křemen, chalcedon.

2. Nachází se mezi přítomnými ukázkami polodrahokam a který?

Ano, chalcedon.

3. Z čeho se skládá žula, pískovec, křemen?

Žula – křemen, živec, slída; pískovec – písek + vápnitý nebo jílovitý tmel; křemen – křemík + kyslík (oxid křemičitý).

4. Jaký je rozdíl mezi horninou  a nerostem? Uveďte příklady.

Hornina se skládá z více nerostů. Horniny – žula, opuka; nerost – křemen.

5. Těžila se v minulosti ve středních Čechách železná ruda a kde?

Ano, ložiska tzv. seménkových rud v Hřebenech (např. Mníšek p. Brdy).

6. Jak a kdy vzniká vápenec?

Sedimentární činností – ze schránek mořských živočichů, hlavně v siluru, devonu a triasu.

Savci

Lada Felberová

kategorie mladší

1. Poznej domácí zvířata podle lebek na obrázcích.

kůň domácí	tur domácí	králík domácí
kočka domácí	prase domácí	pes domácí

2. Která šelma je nejlépe přizpůsobena lovu ve vodě?

Vydra říční.

3. Čím se živí čerstvě narozené mládě srny a čím čerstvě narozené mládě vydry?

Mateřským mlékem.

4. Který z následujících savců byl v ČR vyhuben: bobr evropský, rys ostrovid, daněk skvrnitý, medvěd brtník, muflon, vydra říční, tchoř tmavý?

Medvěd brtník.

5. Kdo je u nás nejobávanějším přenašečem vztekliny ?

Liška obecná.

6. Jaký je největší hlodavec žijící u nás? Proč staví hráze? Jak vypadá obydlí uvnitř? Patří mezi ohrožené druhy? Pokud ano, mezi ohrožené, silně ohrožené, nebo kriticky ohrožené?

Bobr evropský – kriticky ohrožený druh; vytvořené jezírko vzniklé přehrazením toku slouží ke skrytí vchodu do obydlí, jako zásobárna potravy i jako bazén pro plavání; vstupní prostor do obytné komory, která je nad hladinou podzemní vody je vždy pod vodou (krytí před nepřáteli a také studeným vzduchem v zimě).

7. Vyjmenuj alespoň tři různé savce, kteří se živí převážně hmyzem.

Ježci, netopýři, krtci, rejsci, …

8. Poznávačka: los evropský, rys ostrovid, vydra říční, hranostaj, křeček polní, plch zahradní, bobr evropský, vrápenec malý

Znalost druhového jména u plcha a vrápence jsem nevyžadovala.

kategorie starší

1. Kdo tudy šel podle stopy na obrázku?

Vydra říční.

2. Znáte pojem „línání“? Jak často vyměňují savci v našich klimatických podmínkách srst? Kdy úplně, kdy částečně?

Línání je výměna srsti u savců, probíhá 2x ročně, na jaře úplná, na podzim částečná.

3. Lichokopytník, nebo sudokopytník: prase, kůň, srnec, sob, osel?

Prase – sudokopytník, kůň – lichokopytník, srnec sudokopytník, sob sudokopytník, osel lichokopytník

4. Proč je nebezpečné přemnožení sudokopytníků pro život lesa?

Okusují stromky, loupou kůru.

5. Umí prase divoké plavat?

Ano, dobře.

6. Co vše se vyvinulo z přední končetiny savců?

Noha, ruka, ploutev, křídlo.

7. Proč mohou savci mnohem méně otáčet hlavou než ptáci?

U savců nasedá lebka na páteř dvěma kloubními ploškami (ve dvou bodech), zatímco u ptáků jen jednou.

8. Kterého živočicha byste si mohli na dálku splést s malým bobrem, protože má podobný styl plavání a do jisté míry i vzhled? Ukažte velikost, a pokud má ocas, i délku ocasu.

Ondatra pižmová; velikost cca 25-40 cm, délka ocasu zhruba stejná jako velikost těla.

9. Jaké jsou rozdíly mezi zajícem polním a králíkem divokým?

Zajíc polní je větší, má delší uši s černými skvrnami na koncích, žije osaměle, nevyhrabává si nory, pouze tvoří prohlubně zvané pelech, rodí osrstěná vidoucí mláďata (2-4 za rok). Králík divoký je menší, žije ve koloniích, vyhrabává nory, kde přivádí na svět holá a slepá mláďata (i více než 10 za rok).

10. Poznávačka: kamzík obecný, daněk skvrnitý, kuna skalní, tchoř tmavý, nutrie, hraboš polní, králík divoký, rejsek obecný

Ptáci

Věra Hanousková

kategorie mladší

1. Poznávačka: rybák obecný, kalous ušatý, sova pálená, volavka popelavá, polák chocholačka, potápka roháč, straka obecná, mlynařík dlouhoocasý.

2. Popište rozdíly hnízda vlaštovky a jiřičky a kosa a drozda.

Vlaštovka – miskovité hnízdo, jiřička – uzavřené hnízdo s malým vletovým otvorem. Drozd má na rozdíl do kosa hnízdo vymazané hlínou.

4. Mezi osmi vyjmenovanými ptáky vyhledejte tři  tažné a tři stálé.

Tažní: rorýs, vlaštovka, rákosník, čáp. Stálí: brhlík, ledňáček, kachna, zvonek.

kategorie starší

1. Poznávačka: káně lesní, poštolka obecná, pěnice černohlavá, králíček obecný, kormorán velký, žluna zelená, slípka zelenonohá, rybák obecný.

2. Na obrázku budky poznejte, co je na ní špatně.

Bidýlko pod vletovým otvorem se nemá dělat, usnadňuje přístup např. kočkám.

3. Uveďte po 1 příkladu hnízdění ptáků v budce, ve větvích a na zemi.

4. U vyjmenovaných ptáků určete, jsou-li tažní nebo stálí.

Tažní: čáp černý, špaček obecný, jiřička obecná, husa velká.

Stálí: strakapoud velký, skorec vodní, polák chocholačka, labuť velká.

5. Zimní přikrmování ptáků – uveďte příklady vhodné a nevhodné potravy.

Bezobratlí

Jolana Kohoutová

kategorie mladší

1. Poznávačka: babočka, lišaj, můra gama, zlatohlávek, chrobák, střevlík, hlemýžď, páskovka, rak říční.

2. Ze života hlemýždě: stavba těla, životní funkce, rozmnožování, potrava.

3. Ze života raka: stejně jako u hlemýždě.

4. Rozdíl mezi pavoukem a broukem podle obrázku.

5. Vodní hmyz (co, jak a kdy žije pod vodou).

kategorie starší

1. Poznávačka: babočka kopřivová, můra gama, mandelinka nádherná, tesařík broskvový, střevlík zrnitý, okáč bělopásý, lišaj borový, chrobák lesní, zlatohlávek zlatý, hlemýžď, páskovka, rak.

2. Ze života měkkýšů: stavba těla plžů a mlžů, život a dílo hlemýždě zahradního

3. Stejné otázky o rakovi (nejtěžší otázka: čím se živí rak).

4. Vodní hmyz podle Ferdy Mravence, Brouka Pytlíka a Ondřeje Sekory (povídání na dané téma).

5. Rozdíl stavby těla brouka a pavouka dle obrázku.

Doplňková stanoviště

Zájmová práce

Zadání: Jiří Kučera

Hodnocení: odborníci z obhajoby vlastní práce

Cílem zájmové práce je prověřit schopnost hlídky vytvořit společně práci na zadané téma. Téma jsme vyhlásili různé pro každou kategorii, hlídky měly k dispozici knihy z knihovny pořadatele a mohly použít i vlastní podklady. Výtvarné zpracování bylo věcí hlídky, rozsah odevzdaného díla neměl přesáhnout dvě stránky A4. Odevzdané práce hodnotila porota z obhajob vlastní práce, která posuzovala věcnou (odbornou) správnost a úplnost uváděných údajů i estetický dojem z práce a hlídkám kladla doplňující otázky, pokud některé části práce nebyly úplně jednoznačné.

zadání pro kategorii mladší

Za druhově nejbohatší společenstva se považují tzv. ekotony, což jsou přechodová společenstva mezi jinými rozsáhlejšími společenstvy, např. přechod mezi lesem a loukou či mezi vodou (rybníkem) a loukou.

Vyberte si některý ekoton, který je vám blízký, a popište jeho bohatství. U popisovaných druhů uveďte, do kterého z dotýkajících se společenstev patří, nebo zda se vyskytuje výhradně v ekotonu.

zadání pro kategorii starší

Geologická minulost do značné míry předurčuje současný charakter území a jeho oživení. Například usazené pískovce, ve kterých proběhla selektivní eroze, daly vzniknout skalním městům se zajímavými rostlinnými společenstvy, projevuje se zde například teplotní inverze v hlubších roklích. O tom, že jinak vypadá porost skalního výchozu a úrodné půdy na spraších, se není třeba rozepisovat. Pokud známe živou přírodu, můžeme leckdy odvodit i leccos o geologických podmínkách. Zvláštní druhy rostlin nám například mohou prozradit, že území je tvořeno hadci. Slanomilné rostliny zase ukáží na vyluhování solí z podloží.

Vyberte si nějaké vaše oblíbené území nebo si vytvořte svoje modelové (vzorové) a popište na něm, jak geologický vývoj v minulosti ovlivnil současný vzhled území (morfologii) i vegetaci (předpokládejme, že území není dotčeno činností člověka). Spíše než obecné povídání uvítáme podrobnější zhodnocení jednoho, nejvýše dvou případů.

Práce s mikroskopem

Ondřej Vopálka – mladší

Tereza Arnoldová – starší

Práce s mikroskopem by měla patřit k běžným dovednostem při zkoumání přírody. Soutěžící se podívali v mikroskopu na připravené preparáty částí rostlin a mohli si připravit i vlastní preparát.

Tábornictví

Ondřej Mareš, Milan Bláha

Stanoviště prověřilo schopnost soutěžních hlídek postavit stan ve stanoveném čase, další úlohou bylo poznávání mapových značek.

Zdravověda

Ladislava Pasáková

I když jsme pozorní, nějaká nepříjemnost se může přihodit skoro kdykoliv. Kromě odpovědí na teoretické otázky předváděli mladší ošetření zlomené ruky a krvácející hlavy, starší stavěli nosítka, ve kterých nesli jednoho člena, a pokoušeli se dostat „raněného“ do stabilizované polohy.

Další program na startu

Opičí dráha

Pro odvážné účastníky jsme připravili lanovou dráhu mezi korunami stromů v zahradě u startu, který byl u oddílové klubovny hostivických Kajek. Jízdu si vyzkoušela řada soutěžících a ještě po skončení soutěže museli provozovatelé lanovky vozit chtivé zájemce.

Způsob hodnocení soutěže

Pro hodnocení každého stanoviště na soutěžní stezce se využívá stupnice od 0 do 10 bodů, body se mohou dělit nejvýše napůl. Způsob hodnocení si určuje odborník podle charakteru otázek. Zájmová práce byla oceněna nejvýše 5 body, další doplňková stanoviště se hodnotí nejvýše 2 body. Každá hlídka mohla získat maximálně 101 bod.

Výsledky družstev se zjistí součtem bodů od obou hlídek.

VÝSLEDKY – kategorie mladší

1. ZŠ Jesenice				162,0	b.
	Ondřej Uher	Tomáš Kreibich	Denisa Slabá	82,5	b.
	Pavlína Tomašovská	Josef Červenka	David Chvojka	79,5	b.
2. Prvoci Kladno				161,0	b.
	Tadeáš Kadlec	Barbora Nováková	Kateřina Maroušková	88,0	b.
	Anikó Dojcsánová	Martina Vlková	Monika Müllerová	73,0	b.
3. Čejka Mníšek p. B.				158,5	b.
	Zuzana Ptáčková	Katka Nováková	Tomáš Topor	76,5	b.
	Hana Ptáčková	Barbora Průžková	Bětka Nováková	82,0	b.
4. Virus Kladno				156,5	b.
	Michal Schmalz	Josef Smrž	Dominik Šefrna	78,5	b.
	Jan Pokorný	Matěj Kmeť	Jonáš Vidra	78,0	b.
5. Vlčata Všenory				145,0	b.
	Tereza Vaňková	Michal Tichý	Jakub Vocelka	74,0	b.
	Petra Stoklasová	Anna Tichá	Eliška Slováčková	71,0	b.
6. Okružáci Rakovník				133,5	b.
	Radek Vaníček	Monika Knotová	Martina Mouchová	64,0	b.
	Jan Košler	Jan Slanec		69,5	b.
7. Nezmaři Vrané n. V.				122,0	b.
	Bára Plachá	Lucka Vavřínová		60,5	b.
	Terka Částková	Bára Janauerová		61,5	b.

Do národního kola postoupilo družstvo ZŠ Jesenice.

VÝSLEDKY – kategorie starší

1. Bakterie Kladno				181,5	b.
	Tomáš Musil	Jan Smyčka	Martina Mrkvičková	91,0	b.
	Jana Ručková	Jonáš Horáček	Tomáš Maleček	90,5	b.
2. Pájové Gymnázium Rakovník				174,0	b.
	Jakub Filip	Tereza Koudelková	Michal Kotyk	89,0	b.
	Jiří Pelc	Tomáš Bárt	Hana Skoupá	85,0	b.
3. ZŠ Jesenice				171,0	b.
	Anna Lacinová	Ondřej Hychta	Zuzka Chvojková	83,5	b.
	Eliška Lacinová	Milan Procházka	Simča Vokurková	87,5	b.
4. Červenky Praha				170,5	b.
	Markéta Koníčková	Anna Hlaváčová	Michal Koníček	85,5	b.
	Anna Valeriánová	Kamil John	Jakub Škrna	85,0	b.
5. – 6. Nezmaři Vrané n. V.				152,5	b.
	Lucka Vavřinová	Jana Malinská	Vendulka Větrovská	84,0	b.
	Kája Malinský	Dan Vrtiška	Tonda Blažek	68,5	b.
5. – 6. Šestikoalice Kladno				152,5	b.
	Anička Synková	Jitka Hošťálková	Lenka Křivková	76,5	b.
	Markéta Opatrná	Jana Mayerová	Magda Černá	76,0	b.
7. Čejka Mníšek p. B.				146,5	b.
	Denisa Mašková	Veronika Čížková	Renata Fuchsová	69,5	b.
	Viktorie Mertová	Daniela Mašková	František Kopáček	77,0	b.
8. Vlčata Všenory				135,0	b.
	Tereza Nedělková	Petr Panoch	Petra Havrdová	61,5	b.
	Hana Černá	Tereza Kobíková	Petr Kopecký	73,5	b.
9. Okružáci Rakovník				134,5	b.
	Tomáš Karel	Veronika Hurtová	Kristýna Fléglová	66,0	b.
	Josef Helebrant	Adéla Razímová	Katka Tvrzová	68,5	b.

Do národního kola postoupilo družstvo Bakterie Kladno.

Zajímavosti ze soutěže

· Odrostlí členové Kajek pomáhající při soutěži vytvořili mimosoutěžní hlídku, ve které se vydali na trasu soutěžní stezky. Odborníci na obhajobě vlastní práce se mimořádně bavili svérázným výkladem o oddílových ochranářských aktivit, někteří odborníci pojali jisté podezření o regulérnosti této hlídky, ale všichni je obodovali. Na první místo by výsledek nestačil, ale také to nebyl žádný „propadák“.

· Stejně jako odborníci bodovali hlídky na stanovištích, dostaly jednotlivé hlídky příležitost obodovat odborníky. Nejoblíbenějším stanovištěm pro mladší se staly stromy a keře, před soutěží starších jsme odborníka požádali o větší přísnost a vyhrálo stanoviště savců. Po oba dny na posledním místě skončilo stanoviště tábornictví, stavění stanů byl zřejmě příliš traumatizující zážitek.

Pozoruhodné výroky

aneb co jsme se také dozvěděli

Podle čeho se poznají nerosty? Že nerostou.

Kteří obojživelníci mohou žít v moři? Lososi.

Jmenujte rostlinná patra lesa. Jsou to trávy a… Nápověda: Je to na B (byliny). Babyka!

Nejnižší výškové patro lesa jsou odpadky.

Šneci shazují na zimu ulitu jako parohy.

Jak se jmenuje hlemýžď druhovým jménem? Hlemýžď pomalý. Ne? Tak hlemýžď slizký.

Bobři si staví hráze, aby v nich mohli bydlet.

Proč mají ryby vrchní stranu těla tmavší a spodní světlejší? Nahoře jsou opálené od sluníčka a břicho mají odřené o dno.

Půdy se dělí na kyselé a sladké.

… a pak se moře v Čechách vypařilo…

PODĚKOVÁNÍ

Děkujeme všem, kdo se podíleli na zdárném průběhu krajského kola. Byli to

všichni odborníci na stanovištích – Alena Vopálková, Markéta Mayerová a Pavel Eckhardt (obhajoba vlastní práce a hodnocení zájmové práce), Helena Liversová (ekologie a OŽP), Jana Vodolánová a Kateřina Zelenková (rostliny a houby), Pavel Rus (stromy a keře), Jana Kalendová (ryby, obojživelníci, plazi), Josef Vopálka (geologie), Lada Felberová (savci), Věra Hanousková (ptáci) a Jolana Kohoutová (bezobratlí),

vedoucí doprovodných stanovišť – Ondřej Vopálka a Tereza Arnoldová (práce s mikroskopem), Ladislava Pasáková (zdravověda), Ondřej Mareš a Milan Bláha (tábornictví),

pořadatelé provozující lanovou dráhu – Václav Hák, Michal Vokáč, Dan Gráč a další,

pořadatelé na startu i na trase – Jiří Kučera, Alena Kučerová, Tereza Halenková a řada mladších Kajek, které pomohly tam, kde bylo zrovna třeba,

František Flemr, ředitel zvláštní školy v Hostivici, který umožnil ubytování účastníků ze vzdálenějších míst,

Vít Šolle a Ladislava Koulová ze základní školy v Hostivici, kteří zapůjčili školní mikroskopy a

hostivičtí skauti, kteří byli připraveni zapůjčit svou klubovnu v případě deště.

Uznání náleží také všem pořadatelům místních (okresních kol).

Uspořádání středočeského kola soutěže finančně podpořily Středočeský kraj a Sdružení MOP ČSOP z prostředků MŠMT ČR a Lesů ČR, s. p. Děkujeme.

Zelená stezka – Zlatý list, středočeské krajské kolo v Hostivici 8. – 9. května 2004.

Sborník ze soutěže. Vydal Český svaz ochránců přírody, 11/02. základní organizace Hostivice, Partyzánů 153, 253 01 Hostivice v červnu 2004. Verze pro internet.