Zelená stezka – Zlatý list
29.
ročník soutěže
Zelená stezka – Zlatý list je soutěž o
přírodě pro družstva. Zúčastnit se může šestičlenné družstvo z libovolné
organizace (nebo i družstvo neorganizovaných dětí), které se na soutěžní stezku
rozdělí na dvě tříčlenné hlídky. O výsledku družstva pak rozhoduje výkon obou
hlídek. Soutěž je rozdělena na dvě kategorie – mladší je určena pro děti do 6.
třídy, starší do 9. třídy základní školy nebo odpovídající třídy vyšší školy.
Soutěž probíhá ve třech úrovních. Nejnižší
úrovní jsou místní kola, která akredituje regionální koordinátor. Ve středních
Čechách proběhla v roce 2001 tři místní kola, která byla pojata jako
nepostupová, tzn. že účast na regionálním kole nebyla podmíněna umístěním
v místním kole. Do nejvyššího, národního kola soutěže se postupuje
z regionálních kol, kterých proběhlo v roce 2001 devět. Ve středních
Čechách se regionální kolo konalo v Hostivici 12. a 13. května 2001. První
den byl vyhrazen pro soutěž v kategorii mladší, druhý den se utkali
starší.
Vlastní soutěž se odehrávala na soutěžní
stezce, která byla vedena přírodní památkou Hostivické rybníky. Na stanovištích
odpovídaly hlídky na zvídavé dotazy odborníků, které jsou uvedeny v tomto
sborníku. Otázky si připravuje každý odborník sám podle vymezeného okruhu a
pořadatel je získá až po skončení soutěže.
K úkolům na stezce byly doplněny další
pomocné úkoly na startu, které měly soutěžící zaměstnat po dobu, kdy nebyli na
stezce. Dále měli účastníci možnost navštívit hostivický zámek, kde probíhala
výstava fotografií Jindřicha Lukáška Zvířata v přírodě.
11/02. základní
organizace Českého svazu ochránců přírody,
Partyzánů 153, 253
01 Hostivice
telefon: 02/ 20 98
10 42
Pořadatel: Luděk Seidl, 03/01. ZO ČSOP Alkazar, 267 18 Karlštejn 85
Termín a místo: 21. dubna 2001, CHKO Český kras, u bývalého
lomu Alkazar
Vítězové v kategorii
mladší: starší:
1. Myši Netopýři a novoangličtí
bobři
2. Žolíci 2 (Ťápoty) Špeci
3. Beatles Nafendy
Soutěžní stanoviště:
1. obojživelníci a plazi, 2. meteorologie, 3. savci, 4. ochrana
přírody, 5. geologie, 6. ptáci, 7. chráněné a léčivé rostliny, 8. houby, 9.
brouci a motýli, 10. stromy a keře a 11. první pomoc.
Místního kola se zúčastnilo celkem 79 soutěžících.
Pořadatel: Marcela Jirásková, TOM a SEV Javory Černuc, 273 23 Černuc 167
Termín
a místo: soutěž probíhala
dlouhodobě jako dopisová soutěž se třemi koly a s vyvrcholením
3. května 2001 ve Středisku ekologické výchovy v Černuci
Vítězové: mladší: starší:
1. Křováci – 3. ZŠ Slaný 1. Chroustíci – gymnázium
Kladno
2. Javory Černuc 2.
Berušky a broučci - gymnázium Kladno
3. ZŠ Klobuky 3. Panteři - gymnázium
Kladno
Soutěžní stanoviště na stezce:
1. neživá příroda,
2. botanika, 3. savci, 4. ptáci, 5. bezobratlí, 6. ryby, 7. ekologie, 8. plazi
a obojživelníci a 9. ochrana přírody.
Během roku se do soutěže zapojilo asi 600 dětí z šesti škol a dvou
zájmových útvarů. Soutěžní stezky okresního kola se zúčastnilo celkem 98 dětí.
Pořadatel: Vlastimila Knappová, ZŠ Jesenice, Smetanova
285, 270 33 Jesenice
Termín a místo: 3. – 4. května 2001, Jesenice
Vítězové: mladší: starší:
1. ZŠ Jesenice I – Krtci 1.
GZW Rakovník
2. GZW Rakovník 2. – 4. ZŠ Slabce
3. III. ZŠ Rakovník 2. – 4. III. ZŠ Rakovník
2. – 4. Ferdíci Rakovník
Soutěžní stanoviště na stezce:
1. savci, 2.
bezobratlí, 3. plazi, obojživelníci, ryby, 4. výtrusné rostliny a houby, 5.
nerosty, horniny, 6. byliny, 7. ptáci, 8. dřeviny, 9. ekologie a ochrana
přírody a 10. doprovodné úkoly: uzly, morseovka a mapa.
Součástí soutěže byly i odborné
exkurze:
MUDr. Vonický (člen ornitologické společnosti) – Ptáci a příroda
Jesenicka
Václav Laňka (DDM
Rakovník) – Plazi a obojživelníci
Jan Lukáš (Okresní
muzeum Rakovník) - Ekologie
Okresního kola se zúčastnilo celkem 96 dětí.
Berušky a Broučci, Panteři
a Chrostíci
Gymnázium Kladno, nám. E.
Beneše 1573, 272 00 Kladno
vedoucí:
Jiří Mencl
Ferdíci MOP
Ferdíci, Michálkova 1493, 269 01 Rakovník
vedoucí: Černý
Hybridi a Ovocňáčci Gymnázium Z. Wintra, nám. J. Žižky 186, 269
01 Rakovník
vedoucí:
Oldřiška Srbecká
Kajky Kajky
Hostivice, Partyzánů 153, 253 01 Hostivice
vedoucí: Jiří Kučera
Krtci ZŠ
Jesenice, Smetanova 285, 270 33 Jesenice
vedoucí: Vlastimila Knappová
Křováci 3.
ZŠ Slaný, Rabasova 821, 274 01 Slaný
vedoucí:
Hana Matoušková
Netopýří novoangličtí
bobři Přecechtělova 2242, 155 00 Praha 5
vedoucí: Jakub Balhar
Nezmaři Nezmaři, Březovská 314, 252 46
Vrané nad Vltavou
vedoucí: Jan Vrtiška
Skunkové a Mejkvíci 3. ZŠ Rakovník,
Okružní 2331, 269 01 Rakovník
vedoucí: Lenka Blažková
Ťápoty Ťápoty, Kladrubská 314, 190 00 Praha
9
vedoucí: Simona Kautská
Vlčata a Nafendy ZŠ
Mníšek pod Brdy, 252 10 Mníšek pod Brdy
vedoucí:
Jana Procházková
ZŠ Slabce ZŠ
Slabce, 270 41 Slabce
vedoucí: Romana Parkmanová
1. Pojmenujte předložených 12 vzorků hornin.
2. Jaký je význam těchto hornin, k čemu
se používají nebo používaly ?
3. Jak jednotlivé horniny vznikly a
z čeho se skládají ?
Kategorie
starší pro plný počet bodů musí správně odpovědět na otázky u 8 vzorků hornin
z 12, kategorie mladší u 6 vzorků z 12, přičemž odpovědi na otázky 2
a 3 budou posuzovány u mladší kategorie shovívavěji.
Granit (žula)
Význam: ušlechtilý stavební kámen (leštěné obklady, dlažební kostky,
dlaždice, pomníky), z méně kvalitních žul se vyrábí drcené kamenivo a
lomový kámen (do základů staveb, zemních konstrukcí, zpevnění břehů potoků
atd.)
Původ a složení: hlubinná vyvřelá hornina – křemen, živce, muskovit,
biotit, amfibol
Melafyr
Význam: výroba drceného kameniva, nálezy achátů a ametystů (např. známý
vrch Kozákov u Turnova)
Původ a složení: výlevná vyvřelá hornina – živce (plagioklasy), olivín,
augit, podružně křemen, dutiny vyplněné chloritem,
křemenem, acháty, ametysty, příp. kalcitem
Biotitická pararula
Význam: méně kvalitní lomový
kámen
Původ a složení: silně metamorfovaná hornina – živce (plagioklasy),
křemen, biotit, amfibol
Muskovitický svor
Význam: nekvalitní stavební kámen (jde o měkké horniny, které snadno
zvětrávají)
Původ a složení: středně metamorfovaná hornina – slída (muskovit),
křemen, méně živců a biotitu
Fylit (pokrývačská břidlice)
Význam: dříve pokrývačský
materiál na střechy, příměs do keramiky, obklady
Původ a složení: slabě metamorfovaná hornina – slída (sericit), chlorit, křemen, příp. živce
Krystalický vápenec (mramor)
Význam: leštěné obklady, výroba
vápna a cementu, stavební kámen
Původ a složení: metamorfovaná
hornina složená z kalcitu
Jílová břidlice
Význam: surovina pro keramický a cihlářský
průmysl, přísada při výrobě cementu, hornina s významnými
paleontologickými nálezy
Původ a složení: usazená hornina zpevněná, složená z jílových
minerálů (illit, kaolinit)
Slepenec (konglomerát)
Význam: bez praktického
významu, výjimečně jako nekvalitní kamenivo
Původ a složení: usazená (sedimentární) hornina zpevněná – stmelený
štěrk s písčito-jílovitým tmelem (tmel může být
karbonátový, křemičitý apod.)
Pískovec
Význam: stavební kámen,
zvětralé polohy pro těžbu písku
Původ a složení: usazená hornina zpevněná – převládající křemenná zrna
stmelená křemičitým, karbonátovým, jílovitým nebo železitým tmelem
Vápenec
Význam: stavební kámen, výroba
vápna a cementu, krasové jevy (jeskyně)
Původ a složení: usazená hornina zpevněná tvořená kalcitem, časté
tmavší zbarvení je způsobeno organickými příměsemi
Opuka (prachovitý spongilitický jílovec)
Význam: historický stavební kámen
v Praze a okolí, obkladový materiál, při vysokém obsahu karbonátů surovina
pro výrobu vápna a cementu
Původ a složení: usazená hornina zpevněná tvořená prachovito-jílovitou
hmotou a kalcitem z jehlic mořských hub (Spongiae)
Spraš
Význam: cihlářská surovina
Původ a složení: usazená hornina nezpevněná
vzniklá činností větru – usazováním drobných prachovitých částic unášených
větrem – obsahují křemen, živec, jílové minerály (illit)
a kalcit
Otázky byly klasické - poznávačka
živých rostlin z okolí, poté z knížky nějaká ta základní houbička, lišejník či
mech.
Rozdělení vybraných rostlin do skupin a určení, o jaké
skupiny jde.
Jednotlivé skupiny: luční trávy, naše orchideje, miříkovité - často uváděné od dětí jako rostliny jedlé
(díky kmínu a pod.), kapraďorosty a speciální skupina na jaře v lese kvetoucích
rostlin.
Mladší měli říci, kdy by v listnatém lese našli nejvíce kvetoucích rostlin - rozkvetlých květin a proč.
Odpověď: na jaře, neb ještě nestíní listy stromů, květiny
mají dostatek světla a tepla.
Starších jsem se ptala na to, jak se rostliny přizpůsobily horským podmínkám (ve svém růstu, délkou kvetení, přisedlostí, zásobními orgány, převažující vytrvalé či víceleté rostliny, barevnost a počet květů atp.)
kategorie mladší
1. Proč chráníme vzrostlou zeleň rostoucí mimo les?
2. Na tomto stanovišti najděte co možná nejvíc druhů dřevin
a urči je.
3. Je smrk ztepilý domácím druhem v PP Hostivické rybníky?
4. Která věda se zabývá dřevinami?
5. Co to jsou rozkladači a jakou
mají v ekosystému lesa funkci?
1. Co je to vegetační stupeň?
2. Co znamená, když se řekne původní nebo nepůvodní druh
dřeviny?
3. Který zákon upravuje ochranu zeleně rostoucí mimo les?
4. Co patří do lesa - podrobný popis a vzájemné vazby.
5. Vysvětlete pojmy mykorhiza,
symbióza, parazitismus a uveďte příklady.
kategorie mladší
1. Poznávačka:
Slunéčko
sedmi- a dvoutečné, bělásek zelný, chrobák,
zlatohlávek zlatý, klikoroh borový, martináč paví oko habrové, můra gamma, mrchožrout obecný, babočka kopřivová.
2. Popište stavbu těla
hmyzu a měkkýšů (plžů).
Hmyz – hlava, hruď a zadeček, 2 páry křídel, 3 páry
končetin, 2 složené oči, 3 až 4 jednoduché oči, ústní ústrojí, tykadla.
Měkkýši
(plži) – hlava, noha, útrobní vak, ulita, zraková tykadla, hmatová tykadla,
ústní ústrojí – radula.
1. Poznávačka:
Lišaj
borový, střevlík zrnitý, tesařík skvrnitý, vřetenuška ligrusová, páteříček
sněhový, okáč bojínkový, žluťásek řešetlákový,
babočka síťkovaná, klikoroh borový, mrchožrout obecný.
2. Popište vývoj hmyzu.
Proměna dokonalá a
nedokonalá a příklady.
3. Jak se rozmnožují měkkýši?
-
hermafroditismus, bezobratlí hermafroditi – hlemýžď, žížala, tasemnice …
kategorie mladší
1. Popište vnější části těla ryb.
Hlava, ploutve, kůže se šupinami, ocas.
2. Jak ryby přežívají zimu, např. kapr?
U dna vodních nádrží, stálá teplota vody 4 stupně Celsia.
3. Které smysly mají dobře vyvinuty obojživelníci?
Zrak, sluch.
4. Jak dýchají obojživelníci?
Kůží a plicními vaky.
5. Které jsou hlavní znaky plazů?
Suchá kůže, šupiny, proměnlivá teplota těla; želvy krunýř, hadi
bez končetin, atd.
6. Poznávačka:
Karas, štika, lín obecný, okoun říční, sumec, úhoř, candát,
ropucha zelená, skokan zelený a skřehotavý, čolek obecný, rosnička obecná,
ještěrka obecná a zelená
kategorie starší
1. Popiš vnitřní stavbu těla kapra obecného.
Podle obrázku.
2. Které smysly má uloženy kapr na hlavě?
Hmat, zrak, čich, chuť.
3. Mají kapři zuby?
Ano, mění se; na 5. žaberním oblouku jsou ještě požerákové zuby
4. Jak vypadá cévní soustava ryb?
Srdce jednoduché – 1 síň, 1 komora; krev odkysličená;
tepny, cévy, krevní splav.
5. Jmenujte druh plazů, vyznačující se vejcoživorodostí.
Slepýš, užovka obojková.
6. Mají plazi zuby?
Ano, ale želvy ne; vypadlé zuby se obnovují.
7. Kteří ze skokanů pobývají u vody po celý rok i v zimě?
Skokani zelené barvy.
8. Poznávačka:
Cejn velký, candát obecný, úhoř; lín obecný, krokodýl
nilský, kajman, gaviál indický; ještěrka obecná,
zelená; blatnice skvrnitá, kuňka obecná
kategorie mladší
1. Jak pijí vodu vlaštovka a jiřička?
2. Určete ptáky na obrázcích.
Čáp
bílý, černý, poštolka obecná, datel černý, strakapoud velký, žluva zelená, sýkorovití.
3. Čím je možné v zimě přikrmovat ptáky?
4. Určete, komu patří
vyobrazená ptačí hnízda. Jeden z těchto ptáků má peří ve sbírce. Poznáte,
který?
kategorie starší
1. Přiřaďte jednotlivé druhy ptáků k položkám s peřím: kos,
labuť, kachna divoká, bažant, čížek a strakapoud.
2. Uveďte druhy ptáků živících se hmyzem, semeny, rybami a ptáky, které
je možné najít ve zdejší krajině.
3. Řekněte, jak se
jmenuje tento pták a jestli je producent nebo konzument.
Výr velký jako živá ukázka.
4. K čemu slouží
výrovi ouška na hlavě? Kde tento pták hnízdí?
kategorie mladší
1. Určete savce a krátce o něm
pohovořte.
Svišť horský, křeček polní, lasice hranostaj, zubr
evropský.
2. Kteří naši savci jsou
uzpůsobeni sběru potravy pod vodou a jak?
Rejsec vodní a černý, bobr evropský, hryzec
vodní, ondatra pižmová, norek, vydra řiční.
Hustá promaštěná srst (mazové žlázy), plovací blány (u rejsců místo nich lem z tvrdých chlupu na
nohou), ocas často z boku zploštělý jako pohybový orgán (u rejsců s lemem tvrdých chlupů), uzavíratelné nozdry.
kategorie starší
1. Určete savce a krátce o něm pohovořte.
Bělozubka, sysel obecný,
mývalovec kuní, jelen sika.
2. Kteří naši savci jsou
uzpůsobeni k pohybu na stromech a jak?
Veverka, plchovití, myšivka
horská, kuna lesní.
Dobrý zrak a dlouhé hmatové vousy, ocas většinou dlouhý a
dlouze osrstěný (balanční orgán), dlouhé končetiny, zvláště zadní, drápky,
chodidla někdy osrstěná (kuna).
kategorie mladší
1. Popište ekosystém lesa.
2. Vyjmenujte zvláště chráněná území na okrese Praha –
západ.
3. Kde se v okolí vašeho bydliště nachází památný strom a
jakého je druhu?
4. Vyjmenujte některé chráněné krajinné oblasti a uveďte,
čím jsou zajímavé.
5. Vyjmenujte některého chráněného živočicha a rostlinu.
1. Proč chráníme rašeliniště?
2. Řekněte předmět
ochrany zvláště chráněných území na okrese Praha – západ.
3. Jak jsou chráněny stromy?
4. Vyjmenujte některé
národní parky a řekněte, čím jsou zajímavé.
5. Jaký je rozdíl mezi zooplanktonem a fytoplanktonem?
text odstavce: Jiří Kučera
V tomto ročníku bylo poprvé vyžadováno
předložení vlastní práce dokumentující činnost kolektivu při poznávání nebo
ochraně přírody. Tyto práce byly vystaveny k hodnocení ostatními
soutěžícími a každá hlídka své dílo „obhajovala“ na prvním stanovišti soutěžní stezky.
Obhajoba spočívala ve stručném představení své práce a zodpovězení dotazů
odborníka.
Kolektivy představily práce různé úrovně.
Mezi zajímavé materiály patřily kronika jesenických Krtků dokumentující
budování naučné stezky na Jesenicku, rozbor globálních problémů zpracovaný pro
místní kolo Zlatého listu od družstev kladenského gymnázia, zprávy o obnově
parku pod školou a měření v rámci projektu GLOBE od Nezmarů z Vraného
nad Vltavou, údaje o čištění ptačích budek a sčítání netopýrů od hostivických
Kajek či kronika Křováků.
Některé kolektivy bohužel přehlédly příslušné
pokyny v propozicích soutěže a na tomto stanovišti pouze povídaly o své
činnosti. Přesto si myslíme, že se novinka osvědčila a v dalších letech by
měla být zachována.
Otázky a odpovědi ze stezky uvádíme tak, jak jsme je dostali od
odborníků. Pokud odborníci odpovědi neuvedli, musíte pátrat po správném řešení
sami…
Přírodovědec se musí vyznat v místech, kam jde, nezabloudit a také
se o sebe postarat. Proto jsme zkoušeli, jak hlídky zvládají zorientovat se
podle buzoly, uvázat základní uzly, nařezat a naštípat dřevo a rozdělat oheň.
Přísný, ale spravedlivý zkoušející způsobil, že z tohoto stanoviště se
stala noční můra mnohých soutěžících. I přes krkolomné pohyby s nástroji
se kupodivu nikdo nezranil.
Přírodovědec může bádat v bezpečné kanceláři nebo laboratoři, ale
mnohem zajímavější je výprava přímo ven do přírody. Pokud se pak v přírodě
něco stane, musí si každý umět pomoci. Proto jsme jako doplňkový úkol zařadili
základy zdravovědy.
Přírodovědec musí vidět nejen velká zvířata, ale i drobnou krásu
přírody. Měl by tedy umět zacházet s mikroskopem, aby třeba mohl podívat
se bleše přímo do očí.
Přírodovědce bádajícího v přírodě může potkat řada překážek –
zrádný mokřad či třeba jen padlý strom ve směru postupu. Proto musí být
přírodovědec zdatný, aby vše překonal. Mimo soutěž jsme tedy zkoušeli lezení po
laně, přeskakování a prolézání překážek a házení na cíl. Ti nejodvážnější
z kategorie starších mohli vyzkoušet jízdu na provazové lanovce.
Pro zájemce byla připravena návštěva výstavy fotografií Jindřicha
Lukáška Zvířata v přírodě, která probíhala ve výstavních prostorách
hostivického zámku. Na výstavě jsme mohli vidět rysy, medvědy, vydry, srny,
kachny, čápy, ale i žáby a motýly perleťovce či ohniváčky.
Kteří savci jsou přizpůsobeni sběru potravy pod vodou? Labuť, kapr, žába.
A jak jsou přizpůsobeni? Mají jak žábry, tak i plíce.
Kde žije bizon? (při poznávačce)
My máme bizony na
zahradě, choděj nám tam na brambory,říkal to táta.
Co víte o zubrovi? Že
hrozně smrdí. A žije na severním pólu.
Kde žije svišť horský? Svišť
horský žije v horách.
Kde konkrétně? Konkrétně
někde na rovinách.
Kteří savci se pohybují po stromech?
Krokodýl - vlastně
ne, ten tam jenom leze, ale nepohybuje se tam!
Jak se rozmnožuje
hlemýžď? Snáší vajíčka do nory.
K čemu slouží
ouška výra? Ke chlazení krve, jako
hmatový orgán při trhání kořisti, jako sluchový orgán.
Co patří do
ekosystému lesa? Bezdomovec.
Jaký je rozdíl mezi
úžehem a úpalem? Úžeh je to na Slovensku
a úpal u nás.
První pomoc při
krvácení z nosu: Dal bych mu na
zátylek studenou ruku.
Jak zabít klíště? Zašlápnu ho, spolknu ho, tak ho zahodíme a
necháme být, utrhnu mu hlavu, sním ho, položím ho hnusnému kamarádovi na nohu,
zahrabu ho, mohlo by umřít z toho zápachu (dezinfekce).
Pro hodnocení každého stanoviště na soutěžní stezce se využívá stupnice
od 0 do 10 bodů, body se mohou dělit nejvýše napůl. Způsob hodnocení si určuje
odborník podle charakteru otázek. Zájmová práce byla oceněna nejvýše 5 body,
vedle úplnosti potravního řetězce (zařazení rozkladačů)
rozhodovala i výtvarná úroveň zpracování. Doplňková stanoviště mají za úkol
zabavit soutěžící v době, kdy nejsou na stezce, a hodnotí se nejvýše 2
body.
Výsledky družstev se zjistí součtem bodů od obou hlídek.
1. Kajky
Hostivice I. 177,5
b.
Katka Soudková, Hanka Vávrová,
Ondra Černý 93,5 b.
Bára Žílová, Týna Soudková,
Přemek Šanovec 84,0 b.
2. Krtci Jesenice 175,0
b.
Eliška
Lacinová, Zuzka Chvojková, Ondra Hychta 89,5
b.
Anička
Lacinová, Michal Tomek, Markéta Urbanová 85,5 b.
3. Hybridi Rakovník 161,5 b.
Jakub
Filip, Julie Andrová, Zuzana Adamčeková 87,5
b.
Rita Baraňáková, Michal Kotyk, Lukáš Bechner 74,0 b.
4. Nezmaři Vrané nad Vltavou 157,0 b.
Jana
Malínská, Ondra Malínský, Vendula Větrovská 83,0 b.
Tonda
Blažek, Dan Vrtiška, Karel Malínský 74,0 b.
5. Skunkové Rakovník 146,5 b.
Pavel
Novák, Kristýna Mikovcová, Denisa Jílková 74,5 b.
Denisa
Závorová, Nela Hralová,
Martina Burianová 72,0 b.
6. Křováci Slaný 130,5 b.
Aneta
Lapáčková, Honza Murin,
Ondra Frolík 65,5
b.
Lukáš
Růžička, Míša Rozenská, Drahoš Fiala 65,0 b.
7. Kajky Hostivice II. 123,0
b.
Milan
Bláha, Jakub Malík, Tereza Arnoldová 62,0 b.
Marek
Mašín, Jirka Procházka, Lukáš Höchtberger 61,0
b.
8. Ťápoty Praha 115,0 b.
Pavel
Chlíbek, David Vlček, Tomáš Ladman 58,5 b.
Lukáš
Pomykáček, Zuzana Valentová, Irena Kulhánková 56,5
b.
Do národního kola postupuje družstvo Kajky Hostivice I.
1. Nezmaři Vrané nad Vltavou 185,5 b.
Renata Halvová, Tereza
Konvalinková, Markéta Vláčilová 95,0 b.
David Homolka, Tomáš Vrtiška, Michal Zelenka 90,5
b.
2. Nafendy Mníšek pod Brdy 169,5 b.
Darina Brožová, Alena Jeřábková, Antonín Landa 91,0
b.
Zdenka Kajanová, Jana
Kantorová, Michaela Mrázková 78,5 b.
3. Kajky Hostivice 167,0 b.
Jana Svobodová, Tereza Halenková, Honza Pavli 84,5
b.
Jitka Háková, Ondra Mareš, Petr Čapek 82,5 b.
4. Berušky a broučci Kladno 161,5 b.
Veronika Valtová, Lenka
Horáková, Matěj Horáček 89,0
b.
Karolína Koblová, Sandra Bejšáková, Kristýna Raková 72,5 b.
5. Krtci Jesenice 160,0 b.
Martina Karbanová, Lucie Černíková, Tonda Juříček 84,5 b.
Martina Urbanová, Markéta Veselá, Miroslav Král 75,5 b.
6. Netopýří novoangličtí bobři Praha 155,0
b.
Jakub Balhar, Ondra Myslbek, Karel Snášel 78,5
b.
Pavel Kovalský, Jana Kovalská, Oldřich Vylíčil 76,5 b.
7. Mejkvíci Rakovník 154,5 b.
Eva Kotíková, Marie Levová, Veronika Kubařová 82,0
b.
Jana Čapková, Katka Štefflová 72,5 b.
8. Panteři Kladno 152,5
b.
Jana Ružarovská, Michal Froněk, Tomáš Podpěra 82,5 b.
Šárka Vostarková, Tereza
Filipová, Dominika Roitová 70,0 b.
9. Ovocňáčci Rakovník 148,5
b.
Jitka Levorová, Petra Šmídová,
Adam Biňovec 85,5 b.
Michaela Peruthová, Lucie Lokšová, Honza Fencl 73,0 b.
10. ZŠ Slabce 142,5 b.
Marta Benešová, Václav Krůta, Milan Čihák 73,5 b.
Jan
Sklenička, Michaela Krůtová, Klára Vostrá 69,0 b.
11. Ferdíci Rakovník 141,5 b.
Zuzana Štíchová, Petr Blažek, Katka Mladá 76,0 b.
Kristýna Klatovská, Tereza Mladá, Markéta Mohelníková 65,5 b.
12. Vlčata Mníšek pod Brdy 141,0 b.
Anna Jeřábková, Aneta Janoušková, Iva Vaněčková 76,0 b.
Kristýna Blatnická, Pavla Pechrová, Jindřich Jarý 65,0 b.
13. Chroustíci Kladno 131,0 b.
Pavla Zralá, Kateřina Menclová, Daniela Kšírová 70,0 b.
Lucie Jungmannová, Kristina Hamouzová, Ondřej Vágner 61,0
b.
Do národního kola postupuje družstvo Nezmaři Vrané nad Vltavou.
Uznání
náleží pořadatelům místních a okresních kol.
Děkujeme všem, kdo se podíleli na zdárném průběhu regionálního kola.
Byli to
všichni odborníci na
stanovištích – Alena Vopálková (obhajoba vlastní práce), Ondřej Vopálka
(ekologie a OŽP), Hana Drahošová (rostliny a houby), Josef Vopálka (stromy a
keře), Daniela Formánková (ryby, obojživelníci, plazi), Josef Datel (geologie),
Stanislav Lhota (savci), Ota Vorel (ptáci) a Jolana Kohoutová (bezobratlí),
vedoucí doprovodných stanovišť – Renata Trhlínová a Ladislava Koulová
(práce s mikroskopem), Jitka Háková, Věra Marešová (zdravověda), Petr
Žáček (tábornictví), Václav Hák (opičí dráha),
pořadatelé na startu i na trase – Jiří
Kučera, Alena Kučerová, Ladislava Pasáková, Petr
Měsíček, Veronika Měsíčková, Jana Svobodová, Jitka Háková ml. a Kajky,
které obsluhovaly počítač nebo rozvážely občerstvení,
František Flemr,
ředitel zvláštní školy v Hostivici, který umožnil ubytování účastníků ze
vzdálenějších míst,
Jaromír Kratochvíl, tajemník Městského úřadu
v Hostivici, který umožnil prohlídku výstavy v hostivickém zámku a
hostivičtí skauti, kteří byli připraveni
zapůjčit svou klubovnu v případě deště.
Za podporu při přípravě soutěže děkujeme Radě
města Hostivice a Centru pro děti a mládež Českého svazu ochránců přírody.
Zelená stezka – Zlatý list, středočeské
regionální kolo v Hostivici 12. – 13. května 2001.
Sborník ze soutěže. Vydal Český svaz ochránců přírody, 11/02. základní
organizace Hostivice, Partyzánů 153, 253 01 Hostivice v červnu 2001.
Textová verze pro internet včetně doplnění části textu byla vytvořena
v dubnu 2004.