Přírodní památka
HOSTIVICKÉ
RYBNÍKY
Úvod -> Informace o území -> Vodní ptáci
|
Oblast přírodní památky
Hostivické rybníky je pro ptactvo velmi atraktivní, protože ji tvoří
mozaikovitá struktura vodních ploch, lesů, úhorů, křovin a polí. Můžete se
zde tak setkat s velkým množstvím ptačích druhů vázaných na vodní
prostředí i s lesními, lučními a polními druhy ptáků. VODNÍ PTACTVO Hostivické rybníky jsou významným
hnízdištěm pro mnoho druhů vodních ptáků. Navíc v jarním a podzimním
období rybníky slouží jako tahová zastávka dalších ptačích druhů. Na rybnících
pravidelně hnízdí tři ohrožené druhy potápek: potápka roháč, potápka
černokrká a potápka malá.
Potápky jsou výborní potápěči, kteří si potravu (drobné rybky, plže, pulce,
vodní hmyz) hledají pod vodní hladinou. Dále zde hnízdí kachny, a to
pravidelně kachna divoká, polák chocholačka a polák velký a nepravidelně také kopřivka obecná. Kachna divoká a
kopřivka obecná patří mezi tzv. plovavé kachny, které sbírají potravu
z vodní hladiny nebo na mělkých vodách potápí hlavu někdy společně
s trupem (tzv. panáčkování) a filtrují vrchní vrstvy bahna. Naopak polák
chocholačka a polák velký patří mezi tzv. potápivé kachny, které získávají
větší část potravy na dně vod, kde kořist hned polykají. Na rybnících rovněž
pravidelně hnízdí labuť velká. Potápky černokrké Kachny divoké Mezi další hnízdící
druhy patří také lyska černá, slípka zelenonohá a chřástal vodní. Lyska černá je
nejpočetnější ptačí druh hnízdící na našich rybnících. Hnízdí především na
Litovickém rybníce, kde se také shromažďují nehnízdící ptáci. Zatímco lysku
černou můžeme pozorovat na vodní hladině, přítomnost slípky zelenonohé a
chřástala vodního prozradí jejich hlasové projevy, protože žijí skrytě
v pobřežních porostech a rákosinách. Labuť velká na hnízdě
s mláďaty Lyska černá na hnízdě
s mláďaty V rákosinách,
ale často i v okolních polích hnízdí dravec moták pochop, který si vysloužil své jméno podle
charakteristického motavého letu. V pobřežních porostech pravidelně
hnízdí rákosník obecný, rákosník zpěvný, strnad rákosní, cvrčilka zelená a konipas bílý. Prokázán byl také výskyt moudivláčka lužního. Během jarního a podzimního tahu
se na rybnících objevují další druhy ptáků, které rybníky využívají jako
zastávku k odpočinku během jejich cesty na hnízdiště či zimoviště.
Mezi pravidelně protahující druhy patří lžičák pestrý, čírka
obecná a čírka modrá. Lžičák
pestrý je kachna s nápadným širokým zobákem, která k zahnízdění
potřebuje jiný typ prostředí, než jaký může najít na našich rybnících
(porosty ostřic, hustou pobřežní vegetaci, navazující louky atd.).
Z ostatních druhů se zde často objevuje volavka popelavá, volavka
bílá, kormorán velký, racek chechtavý, který dříve hnízdil
v malé kolonii v mokřadu Chobot u Litovického rybníka, a ledňáček říční. Příležitostně
k nám na tahu zavítá severský druh plovavé kachny hvízdák eurasijský, kriticky ohrožená potápivá kachna polák malý a dále potom chřástal malý, kulík říční, pisík obecný
a vodouš kropenatý. Samice kriticky ohroženého
chřástala malého Kriticky ohrožený polák malý Mláďata slípky zelenonohé Vlivy
ohrožující vodní ptactvo Početnost a druhovou pestrost
vodního ptactva, s nímž se zde můžeme setkat, může ohrozit zejména ptačí
botulismus, ztráta litorálních porostů (rákosin) a velké množství ryb
(především kaprů) v rybnících. Botulismus
je onemocnění, které způsobuje bakterie Clostridium
botulinum, jež dobře prospívá v anaerobních podmínkách (tj. bez
přístupu kyslíku). Tyto bakterie jsou přítomné v rybničním bahně, kde za
vhodných podmínek (nedostatek kyslíku, dlouhodobé období teplot přes Volavka popelavá Dalším faktorem, jenž má zásadní
vliv na výskyt vodního ptactva na rybnících, je přítomnost litorálních (zaplavovaných) porostů na březích, jež
slouží jako útočiště a hnízdiště. Na území Hostivických rybníků jde především
o rákosiny. Fyzické odstranění rákosin, jejich úbytek či přeměna na ruderální
společenstva (vlivem vysokého obsahu živin ve vodě) by dramaticky ovlivnila
druhovou pestrost a početnost všech hnízdících druhů. K odbahnění
spojenému s vyhrnutím materiálu do břehu došlo naposledy na Litovickém
rybníce v zimě 1977–1978. Tímto zásahem byla zničena příbřežní rákosina
a postižený východní břeh má dodnes daleko k přirozenému nebo aspoň
vyhovujícímu stavu, i když samovolně obnovený pruh rákosiny vodní ptáci
využívají k hnízdění. Hnízdění může narušit také kolísání vodní hladiny
v období, kdy si ptáci staví hnízdo nebo hnízdí. Dalším rušivým vlivem
pro hnízdící ptáky jsou volně pobíhající psi. Pravděpodobně hlavním faktorem,
který obecně ovlivňuje druhovou pestrost a početnost ptáků na rybnících, je množství ryb v rybnících. Bylo
prokázáno, že velké množství kaprů v rybníce vede k významnému
snížení množství vodních bezobratlých a zooplanktonu. Tento stav
ovlivňuje především potápky a potápivé kachny, které na „přerybněných“
rybnících neuživí svá mláďata. Na Hostivických rybnících počty hnízdících
ptáků v jednotlivých letech kolísají, což může odrážet případné změny
hospodaření na rybnících (druhové složení, množství a stáří ryb).
K plnému vyhodnocení významu tohoto vlivu však nejsou v případě
Hostivických rybníků k dispozici potřebné detailní údaje. |
Úvod -> Informace o území -> Vodní ptáci