Přírodní památka
HOSTIVICKÉ
RYBNÍKY
Úvod -> Informace o území -> Bezobratlí
|
BEZOBRATLÍ Bezobratlým živočichům Hostivických
rybníků se dosud nikdo podrobně nevěnoval. Můžeme proto uvést pouze výsledky
dílčích průzkumů a pozorování. V přírodní památce se
vyskytují plži, kteří dávají přednost různě vlhkým místům od vody až po suché
stráně. V rybnících žije okružák
ploský (Planorbarius corneus)
s plochou schránkou a plovatka
bahenní (Lymnaea stagnalis) se
spirálovitě zatočenou ulitou. Okraje rybníků, vlhké louky a lesy vyhledává oblovka lesklá (Cochlicopa lubrica). Vlhké olšiny obývají například skleněnka průsvitná (Vitrina pellucida) a vlahovka narudlá (Monachoides incarnata), zatímco na stráni za Litovickým rybníkem
se daří suchomilce obecné (Helicella obvia) a trojzubce stepní (Chondrula tridens), což je typický druh suchých trávníků na
hlubších půdách. V těchto místech byla zjištěna opět vlahovka narudlá a
dále síťovka blyštivá (Aegopinella minor) a páskovka keřová (Cepaea hortensis), která má značně proměnlivou barvu ulity. Trojzubka stepní (hostivický sběr
A. Hoffmanna) Páskovka keřová Mlže v Hostivických
rybnících zastupuje škeble rybničná
(Anodonta cygnea), jejíž schránky
se dají najít na dně vypuštěných rybníků. Z velkých korýšů se zde
vyskytuje rak bahenní (Astacus leptodactylus). Drobní korýši
perloočky (Daphnia) jsou běžnou součástí zooplanktonu v rybnících. O hostivických pavoucích víme
velmi málo. Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi), který ještě před
rokem 1990 v Čechách vůbec nežil, patří v současnosti k hojným
pavoukům a vyskytuje se i u Hostivických rybníků. Podobně běžný je další
zjištěný druh lovčík hajní (Pisaura mirabilis). Na stráni za
Litovickým rybníkem žijí slíďáci
rodu Alopecosa a plachetnatka keřová (Linyphia triangularis). Samec křižáka pruhovaného Lovčík hajní Při příležitostných
entomologických průzkumech byly v chráněném území zjištěny zejména
zajímavější druhy brouků. Z významnějších býložravých druhů žijí
v pobřežních porostech například mokřadní mandelinkovití a nosatcovití
brouci rákosníček Donacia simplex, dřepčíci
Altica
lythri a Psylliodes affinis a nosatec
Neophytobius
quadrinodosus. V rákosinách na březích rybníků se vyskytuje střevlíček Demetrias imperialis a střevlíček rákosní (Odacantha melanura). V suchých větvích se vyvíjí
brouk Dissoleucas niveirostris z čeledi Anthribidae, ve starých plodnicích choroše troudnatce
kopytovitého (Fomes fomentarius) žije potemník Bolitophagus reticulatus. V choroši
šupinatém (Polyporus squamosus) byl
nalezen drobný potemník Eledona
agaricicola. Mršník plochý (Hololepta plana), druh nejčastěji žijící v lužních lesích,
byl zjištěn pod kůrou kmene v mokřadu Chobot. Nosatec Brachysomus
echinatus objevený v dubohabrovém lese ve východní části území poněkud
zpochybňuje historické doklady o úplném odlesnění hostivického okolí. Je
to lesní druh, který nemůže létat a kvůli snížené možnosti pohybu se
přirozeně znovu nerozšíří do nově založeného lesa v jinak bezlesé
krajině. Jeho přítomnost by tedy měla dokládat existenci alespoň maloplošného
nepřetržitě trvajícího lesního porostu. Nemůžeme však vyloučit ani jeho
druhotné rozšíření lidskou činností. Nad hladinu rybníků v letním
období neodmyslitelně patří vážky. Prozatím byla jednoznačně určena vážka ploská (Libellula depressa), vážka
čtyřskvrnná (Libellula
quadrimaculata) a vážka černořitná
(Orthetrum cancellatum), ale
vyskytují se zde i další druhy vážek, šídel i šidélek. Vážky mají proměnu nedokonalou. Dravé
larvy zvané najády se vyvíjejí ve vodě a před přeměnou vylezou na příhodné
místo nad hladinou, například na stvol rákosu. Na místě zůstává po vylíhlé
dospělé vážce svlečka, podle které se dá vážka určit. Pářící se šidélka rodu Ischnura Vážka čtyřskvrnná Mladá, ještě nevybarvená vážka po
vylíhnutí Žije zde rovněž řada druhů
motýlů, například z baboček můžeme jmenovat babočku kopřivovou (Aglais
urticae), babočku paví oko (Inachis io), babočku admirál (Vanessa
atalanta), babočku bodlákovou (Vanessa cardui), babočku bílé C (Polygonia
c-album) či babočku síťkovanou
(Araschnia levana), která vytváří
dvě až tři barevně zcela odlišné generace. Dospělci vylíhlí na jaře jsou
oranžoví s černými skvrnami, zatímco na babočkách síťkovaných vylíhlých
v létě převládá černá barva s bílými skvrnami. Na jaře, většinou v dubnu,
zaujme bělásek řeřichový (Anthocharis cardamines). Samička se
na první pohled neliší od ostatních bělásků, ale samečka prozradí oranžové
skvrny na koncích předních křídel. Pozornost upoutá také velký motýl
batolec duhový (Apatura iris), jehož křídla mění
barvu z hnědé na fialovou podle toho, pod jakým úhlem na ně dopadá
světlo. Batolec duhový patří mezi ohrožené druhy motýlů a jeho hostitelskými
rostlinami, na kterých se vyvíjí housenka, jsou různé druhy vrb. V blízkosti Hostivických
rybníků se vyskytuje také sršeň obecná
(Vespa crabro), jež ráda obývá
lužní a dubové lesy. V různých dutinách či pařezech můžete najít její
hnízdo, které tvoří nejméně pět plástů a je obaleno ochranným pláštěm okrové
barvy. Plášť má velmi jemnou strukturu, trochu připomínající tašky na střeše.
Hnízdo sršní neustále střeží hlídka u vchodu, která v případě ohrožení
přivolá dělnice, schopné okamžitě zaútočit. Sršeň obecná střežící hnízdo
v dutině břízy |
Úvod -> Informace o území -> Bezobratlí