Přírodní památka
HOSTIVICKÉ
RYBNÍKY
Úvod -> Inventarizace a průzkumy -> Chráněná území ČR
|
CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ ČR XIII. – STŘEDNÍ ČECHY Přírodní památka Hostivické rybníky Převzato z knihy vydané
Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR v roce 2005 Přírodní památka Hostivické rybníky Tři rybníky na Litovickém potoce
a s nimi sousedící pozemky v bezprostředním okolí zástavby obce
Břve. Katastrální území: Litovice Nadmořská výška: 347–355 m Výměra:
112,9 ha Vyhlášeno:
1996 Komplex tří větších rybníků
(Břevský – plocha 10 ha, Kala 13 ha a Litovický 18 ha) s přilehlými
mokřady a převážně druhotnými lesními porosty je významnou ornitologickou
lokalitou a bohatým mykologickým nalezištěm. Geologie: Horninový podklad tvoří prekambrické (neoproterozoické)
břidlice, které jsou překryty fluvizeměmi.
V těsném okolí rybníků se vyskytují gleje,
v širším okolí jsou vyvinuty kambizemě. Na
vyvýšených místech se dochovaly pískovce křídového stáří. Květena: Území v osídlené a
zemědělsky využívané krajině bylo v minulosti zřejmě téměř úplně
odlesněno. Dnešní dubohabrové lesní porosty
přírodní památky a stejně tak lužní olšiny s topoly a jasanem téměř
úplně postrádají bylinné patro, charakteristické pro tyto typy vegetace.
Pestřejší jsou mokřadní porosty na některých březích rybníků a zejména tzv. břevská rákosina na jihozápadním okraji Břevského
rybníka. Ještě v 70. letech 20. století odtud byla uváděna vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a upolín nejvyšší (Trollius simus),
v současnosti však už potvrzeny nebyly. Blatouchové louky přestaly být
koseny a zarostly rákosem. Pozůstatkem původní luční vegetace je roztroušeně
se vyskytující hadí kořen větší (Bitorta major), olešník kmínolistý
(Selinum carvifolia) nebo krvavec toten (Sanguisorba officinalis).
V přilehlé olšině dosud roste kozlík dvoudomý (Valeriana dioica).
Ve strouze u Litovického rybníka byl zaznamenán potočník vzpřímený (Berula erecta). V chráněném území byla v poslední
době zjištěna populace nepůvodní a invazní rostliny štětičky větší (Virga strigosa). Na březích rybníků, v mokřadech a
lesících se vyskytuje poměrně bohatá mykoflóra.
Z vřeckovýtrusných hub tam roste vzácnější
dřevní čihovitka větší (Ascocoryne cylichnium)
a z hub nedokonalých velmi vzácný druh Rhinotrichella globulifera,
který tvoří hnědožluté povlaky na spodní straně klobouků starých chorošů –
jde o jedinou známou lokalitu v České republice. Ze stopkovýtrusných
nelupenatých hub byl nalezen velice vzácný kornatec přejemný (Aleurodiscus delicatus) a z chorošů v Čechách vzácná outkovka bělavá (Antrodia albida).
Z lupenatých to je více druhů, např. velice vzácná kalichovka půvabná (Haasiella venustissima) – je to její jediná známá lokalita
v České republice, dále vzácná pečárka bělovlnná
(Agaricus leucotrichus), nehojná křehutka
orobincová (Psathyrella
typhae), špička močálová (Marasmius limosus), šupinatka rákosová (Pholiota conissans = P. graminis) aj. Z břichatek tu byla před léty
zjištěna hadovka smrdutá sukničková (Phallus impudicus var. obliteratus),
která má pod kloboučkem zřetelný síťovitý závoj. Zvířena: Území přírodní památky je cenné
ornitologicky. Na rybnících hnízdí řada druhů vodních ptáků, např. polák
chocholačka (Aythya
fuligula), polák velký (Aythya ferina), kachna divoká (Anas platarhynchos), potápka roháč (Podiceps cristatus),
p. černokrká (P. nigricollis), p. malá (Tachybaptus ruficollis),
lyska černá (Fulica
atra) a slípka zelenonohá (Gallinula chloropus). V rákosinách a blízkém
okolí vod dále hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus),
rákosník obecný (Acrocephalus
scirpaceus), r. zpěvný (A. palustris), r. proužkovaný (A. schoenobaenus),
strnad rákosní (Emberiza
schoeniclus) a konipas bílý (Motacilla alba).
Zaznamenán byl rovněž výskyt moudivláčka lučního (Remiz pendulinus), ledňáčka říčního (Alcedo atthis) a chřástala vodního (Rallus aquaticus).
Soustava hostivických rybníků je také velmi důležitou tahovou zastávkou
v jarním a podzimním období. V této době je zde možno pozorovat
např. volavku popelavou (Ardea cinerea), v. bílou (Egretta alba), kopřivku obecnou (Anas strepera), čírku obecnou (Anas crecca),
č. modrou (A. querquedula),
racka chechtavého (Larus
ridibundus), kormorána velkého (Phalacrocarax carbo), lžičáka pestrého (Anas clypeata) i orlovce říčního
(Pandion haliaetus). V lesních a lesoparkových
porostech se vyskytuje např. datel černý (Dryocopus martius),
krahujec obecný (Accipiter
nisus), lelek lesní (Caprimulgus europaeus),
puštík obecný (Strix
aluco), žluva hajní (Oriolus oriolus)
a celá řada pěvců. Z obojživelníků a plazů zde žije např. ropucha obecná
(Bufo bufo),
a r. zelená (B. viridis), skokan hnědý (R. temporaria), zelení skokani (Rana esculenta synkl.), užovka
obojková (Natrix
natrix) a ještěrka obecná (Lacerta agilis).
Z minulosti existují záznamy o výskytu rosničky obecné (Hyla arborea) a kuňky obecné (Bombina bombina).
Doupné stromy v břehových porostech a blízká
zástavba poskytují útočiště netopýrům, kteří v chráněném území nacházejí
vynikající potravní podmínky. Byl zde zaznamenán netopýr vodní (Myotis daubentonii), n. řasnatý (M. nattereri), n. večerní (Eptesicus serotinus), n. ušatý (Plecotus auritus),
n. dlouhouchý (P.
austriacus), n. rezavý (Nyctalus noctula).
Z reliktních a ekologicky vyhraněných fytofágních
brouků zde žijí mokřadní mandelinkovití Donacia simplex, Altica lythri a Psylliodes affinis a z nosatcovitých
reliktní Neophytobius quadrinodosus.
V rákosinách na březích rybníků se vyskytují střevlíci Odacantha melanura a Demetrias imperialis.
V suchých větvích se vyvíjí brouk Dissoleuucas niveirostris
z čeledi Anthibidae,
ve starých choroších žije potemník Bolitophagus reliculatus. V duhohabrovém
lese ve východní části území byl zjištěn reliktní nosatec Brachysomus echinatus. Historie: První zmínky o rybnících
pocházejí ze 14. století. Od doby císaře Rudolfa II. slouží soustava jako
zdrojová oblast pražského hradního vodovodu. Využití: Rybníky jsou využívány rybářsky.
Územím přírodní památky vede naučná stezka. Nebezpečí pro území spočívá
v případné urbanizaci navazujících pozemků. Bibliografie: 112. Bergmann P., Vodolánová J. (1999): Vodní ptactvo Hostivických rybníků
v hnízdním období. In: Hostivice (1998): Sborník o přírodě,
památkách a historii města. ČSOP Hostivice, 2: 67–71, Hostivice. 236. Čihař M. a kol. (1996): Hostivická
rybniční oblast, její využití a ochrana. In. Fošumová
P., Hakr P., Husák Š. [eds.]:
Mokřady České republiky. Sborník abstraktů, 160–161, Třeboň. 624. Knížetová L.,
Pecina P., Pivničková N. (1987): Prověrka maloplošných chráněných území a jejich návrhů ve
Středočeském kraji v letech 1982–85. – Bohemia centralis,
16: 7–262, Praha. 705. Kotlaba F.
(1992): Břve – jediná lokalita vzácné houby kalichovky půvabné
v Československu. – Zpravodaj ochránců přírody okresu Praha-západ, 13:
12–15, Praha. 712. Kotlaba F., Pouzar Z. (2003): Houby přírodní památky Hostivické
rybníky u Prahy. – Bohemia centralis, 26: 225–236,
Praha. 777. Kučera J. (1999): Přírodní území
v Hostivici. In: Hostivice 1998: Sborník o přírodě, památkách a historii
města. ČSOP Hostivice, 2: 50–62, Hostivice. 778. Kučera J. (2000): Historie přírodovědných
průzkumů Hostivických rybníků. – Zpravodaj ochránců přírody okresu
Praha-západ, 20–21: 27–28, Praha. 1637. Špryňar P. (2002):
Faunistické materiály z chráněných přírodních
území středních Čech (Insecta: Coleoptera). –
Muzeum a současnost, ser. natur.,
16: 7–14, Roztoky. Autoři textu: Mgr. Pavel Špryňar, RNDr. František Kotlaba
(mykologická charakteristika území) Odborní spolupracovníci: Ing.
Jiří Kučera, Mgr. Jana Vojtová |
Úvod -> Inventarizace a průzkumy -> Chráněná území ČR